Členská schůze spolku

Členská schůze je většinou vnímána jako nejvyšší orgán spolku. Tuto roli samozřejmě může plnit i statutární orgán. Platí to však většinou pouze malé spolky, kde členové nechtějí řešit složitou hierarchickou strukturu. Již při založení spolku se může sejít ustavující členská schůze, jestliže se členové nedomluví na založení pouze sepsáním a schválením stanov. To se děje především ve spolcích, které mají větší počet členů.  

Svolání členské schůze  

Členská schůze by měla být statutárním orgánem svolána alespoň jednou ročně. Její zasedání je v takové frekvenci povinné a nemohou jej upravit ani stanovy. Statutární orgán svolá členskou schůzi za předpokladu, že dá k tomuto svolání podnět alespoň jedna třetina spolku nebo kontrolního orgánu spolku. Zasedání se svolává způsobem, který jako vhodný vymezují stanovy. Pozvánky by měly být doručeny alespoň 30 dnů před jednáním. Měly by obsahovat místo, čas a pořad zasedání. Místo a datum konání zasedání členské schůze by mělo být takové, aby se jej mohlo zúčastnit co nejvíce členů.  

Jednání členské schůze  

Jednání se může zúčastnit každý člen spolku. A členská schůze je schopná se usnášet, pokud se účastní většina členů. Každý z přítomných má právě jeden hlas, bez ohledu na jeho roli v korporaci. Při zasedání je nutné nejprve ověřit, že je členská schůze usnášení schopná. Poté se zvolí předseda členské schůze a pokračuje se s řešením dalších záležitostí dle stanov nebo z podnětu dalších orgánů.  

O jednání členské schůze musí být vyhotoven zápis, který zajišťuje statutární orgán. Z něj musí být jasné, kdo schůzi svolal a jaká usnesení byla přijata. Kromě řádné členské schůze může být uspořádána také dílčí členská schůze.  

Ta se svolává jen ve specifických případech, pro které není rozhodnutí členské schůze tak zásadní. Zákon pracuje také s termínem náhradní zasedání členské schůze. To se pořádá tehdy, když z nějakého důvodu není schůze usnášení schopná. Stanoví se nový termín, na kterém dojde k projednání všech zásadních otázek.