Svěřenské fondy u nás a v zahraničí
Pokračujte dále na služby
Jelikož jsou svěřenské fondy poměrně novým pojmem v naší legislativě, určitě stojí zato zmínit, že inspirace pro jejich zakládání se čerpá právě ze zahraničí, kde se tyto fondy těší velké oblibě a často se využívají i k nelegálním činnostem (například k praní špinavých peněz).
Spolu se svěřenským fondem byl zaveden tzv. institut trustu, pocházející z common law. Inspirací pro vznik svěřenských fondů v ČR byl občanský zákoník frankofonní kanadské provincie Québec, který vešel v platnost roku 1994.
Rozdíly mezi českými a zahraničními svěřenskými fondy
Ano, rozdílu zde můžete pozorovat mnoho. Vycházejí především ze zkušeností, které dané země s fondy za dobu svého působení posbíraly. Není jednoduché dovolit lidem, aby fondy využívali, ale nezneužívali. Co se této problematiky týká, je zde opravdu jenom tenká hranice. Pokud se tedy rozhodnete si fond založit, určitě byste ji neměli překročit a fond tedy v žádném případě nevyužívat k nelegálním činnostem, za které by vám hrozilo i odnětí svobody.
Například ve Francii byl v roce 2010 zřízen celonárodní veřejný rejstřík, do kterého se fondy zapisují. U nás zatím ale nic takového neexistuje. Tento rejstřík má velmi důležitý úkol. Poskytuje totiž informace, které jsou nezbytné k provádění auditů a zabraňuje antidatování zakládacích právních jednání. Vše musí být do dokumentů zaznamenáno písemně v určité podobě, kterou stanoví zákon, jinak může být fond prohlášen za neplatný.
Co se týká písemné formy svěřenských fondů, tak ta je důležitá například i v Lucembursku. Bez příslušné dokumentace zde rovněž není možné, aby fond vznikl. V Itálii zase písemná forma podmínkou není, lze ale shromažďovat jen ten majetek, který je vedený ve veřejném rejstříku (v nejčastějších případech se jedná o nemovitosti a automobily). Úkony v souvislosti s majetkem je nutné činit formou notářského zápisu. Rozdílů je zde tedy mnoho a je jen otázkou času, kdy začnou některé změny probíhat i v naší legislativě.
