Na úvěr nebo na leasing?

Potřebujete koupit auto a vaše podnikání neprosperuje natolik, abyste vytáhli z peněženky pár set tisíc v hotovosti? Potřebujete nakoupit nové stroje pro výrobu a nemáte na ně? Pak nezbyde, než se zadlužit. Možností, jak se zadlužit, je ale více, každá má své přednosti i svá úskalí.

Úvěr zatěžuje

Obvyklou metodou, jak se zadlužit, je klasický úvěr. Potřebné technologie lze však pořídit i jinak, než na úvěr – řeč je o finančním či operativním leasingu. Při rozhodování, zda si vzít raději úvěr nebo se zavázat k leasingu, si je potřeba uvědomit, čím se tyto dva instrumenty liší. Podstatný rozdíl je ve vlastnických právech. Při využití bankovního úvěru sice podnikatel dluží bance peníze, které jí musí splácet, daná věc, kterou si na úvěr pořídil, je ale jeho majetkem. Se všemi výhodami a úskalími, které s sebou vlastnictví nese. Pro podnikatele je to třeba i to, že takto nabytý majetek firmy má právo okamžitě začít daňově odpisovat. Kromě odpisů z majetku navíc může uplatňovat do daňově uznatelných nákladů i úroky z úvěru. Úrok na druhé straně generuje náklady v podobě poplatků za vedení úvěrového účtu či vyřízení žádosti o úvěr a i v podobě samotných úroků. Zároveň pokud se věci pořízené na úvěr – např. autu nebo výrobnímu stroji – něco stane, takže už nemůže být dále využívána, je to problém majitele, nikoli poskytovatele úvěru. Ten bude chtít dál platit domluvené splátky, dokud nebude celý úvěr splacen. Další nevýhodou je i to, že pokud daný podnikatelský subjekt vede podvojné účetnictví, zvyšuje se přijetím úvěru zadlužení firmy, protože výše úvěru se stává součástí rozvahy podniku v položce cizí zdroje. To pak zhoršuje pozici firmy při hodnocení její rizikovosti – např. při jednání o vstupu strategického partnera, jednáních s potenciálními investory či skóringu ze strany jejích obchodních partnerů.

Lepší je si „líznout“?

Oproti tomu u leasingu je po celou dobu trvání leasingové smlouvy vlastníkem pořízené věci leasingová společnost. Ten, kdo na leasing kupuje, je v roli nájemce. Po dobu pronájmu platí leasingové společnosti dohodnuté splátky a jeho povinností je o pronajatou věc se starat. To znamená, že musí věc opravovat, udržovat, pojistit ji apod. Po zaplacení poslední splátky a zaplacení předem stanovené, většinou symbolické, ceny se stává majitelem. Tento vztah má v porovnání s pořízením věci na úvěr do vlastnictví výhody, ale i některá úskalí. Do doby ukončení leasingového vztahu nemůže nájemce s pronajatou věcí nakládat, jak se mu zlíbí. Při jakýchkoliv úpravách předmětu leasingu je nutný souhlas pronajímatele a u technického zhodnocení musí být předem dohodnuto, kdo ho bude hradit. Složitá je také výpověď smlouvy ze strany nájemce, velké problémy mohou nastat např. při odcizení automobilu zakoupeného na leasing nebo při poškození při dopravní nehodě. Oproti tomu u úvěru je kupující od počátku v roli plnoprávného majitele, jeho vztah s bankou, od které získal úvěr, je pouze vztahem dlužníka a věřitele, s věcí, kterou si za úvěr pořídí, nemá banka nic společného. Tím pádem s ní může novopečený majitel nakládat zcela svobodně a veškeré důsledky tohoto nakládání si musí zodpovídat jen sám před sebou.

Výhodu leasingu spatřují leasingové společnosti v rychlém a jednoduchém vyřízení leasingu, které bývá administrativně méně náročné než vyřizování bankovního úvěru. Pro podnikatele má leasing půvab i z účetního hlediska – odepisuje se pouze akontace, leasingové splátky jsou z hlediska účetnictví pronájmem, který jde přímo do nákladů. Navíc nezvyšuje účetně zadlužení firmy.

Operativní leasing

Klasický finanční leasing je sice nejrozšířenější, ale zdaleka ne jedinou možností, jak si pořídit auto, ale i cokoli jiného na leasing. Tuzemští podnikatelé stále více projevují zájem o operativní leasing. Ten je na rozdíl od finančního leasingu, kdy se po zaplacení poslední splátky předmět stává majetkem nájemce, skutečně spíše pronájmem. V případě operativního leasingu nebývá obvykle nabytí dané věci, kvůli níž je leasingová smlouva uzavřena, po ukončení leasingového vztahu na rozdíl od leasingu finančního, vůbec ve hře. Jde doslova a do písmene o její pronájem za stanovenou měsíční částku. Operativní leasing je většinou uzavírán na dobu, která je výrazně kratší než odpisová doba dané věci podle daňových předpisů, podle potřeby nájemce. Veškerá vlastnická rizika nese v tomto případě leasingová společnost. Nese náklady na údržbu a opravy pronajaté věci, odpovídá za její provozuschopnost, v případě poruchy poskytne po dobu oprav náhradní věc podobných parametrů – bez jakéhokoli dalšího navyšování pravidelných plateb. Starosti s hrazením daní či poplatků jsou také ponechány na leasingové společnosti. Po skončení sjednané doby operativního leasingu si pronajímatel vezme věc zpět – pokud se s nájemcem nedohodne na jejím odkoupení.

Operativní leasing nezatěžuje firemní bilanci nadbytečnými pasivy. Díky kompletní správě pronajatého majetku se pak také snižují náklady na mzdové a provozní výdaje. Na začátku také nebývá nutno skládat splátku předem, eventuálně je požadována jen minimální a pronajímatelé (leasingové společnosti) většinou kalkulují se zůstatkovou hodnotou, která by v ideálním případě měla odpovídat zůstatkové ceně.

Operativní leasing se využívá např. při financování rozsáhlého vozového parku, typickou oblastí jeho využití je pronájem zemědělských strojů. Výhodou je finanční transparentnost operativního leasingu pro podnikatelovo cash-flow – hradí v jeho rámci pravidelné, pevně stanovené splátky, které nijak nezohledňují výkyvy v cenách za servis, pojištění a další nezbytnosti k provozu dané věci (např. v případě automobilu dálniční známky). Netrápí ho také případné neočekávané nutné opravy, nestojí mu výroba kvůli dočasně nefunkčnímu zařízení.

Zpětný leasing – aneb leasing místo půjčky

Zvláštní variantou leasingu je zpětný leasing. Tady ale nejde o pořízení nové věci, spíš o způsob, jak si na tu, co již vlastním, mohu v případě nouze půjčit peníze v případě finanční tísně. V takovém případě lze prodat např. své auto (může to být ale i třeba výrobní stroj nebo jiný majetek firmy) leasingové firmě. Původní majitel získá hotovost, zároveň se z majitele stane nájemcem a zaváže se splácet pravidelné splátky. Po vyrovnání poslední splátky a ukončení leasingového vztahu se stává opět majitelem věci, jež byla předmětem zpětného leasingu. Finanční prostředky, které klient zpětného leasingu takto získá, nejsou nijak účelově vázány, může je použít, jak uzná za vhodné. Zároveň může – na rozdíl od situace, kdy by danou věc kvůli získání potřebné hotovosti prodal - dál využívat vybavení, které je předmětem zpětného leasingu pro své podnikání. Musí ale platit dohodnuté splátky. Danou věc si tak – i když po kouskách – kupuje vlastně podruhé.