Cizí kapitál je dluhem podniku, který musí podnik v určité době splatit. Dle toho se CK dělí na dlouhodobý a krátkodobý (poskytován do 1 roku splatnosti).
Krátkodobý cizí kapitál (závazky podniku) zahrnuje např.:
krátkodobé bankovní úvěry (eskontní, lombardní, kontokorentní)
dodavatelské úvěry (dodavatel dodá zboží na úvěr; v rozvaze „závazky z obchodního styku“)
zálohy přijaté od odběratelů (podniku jsou k dispozici do doby dodávky; též označovány jako „odběratelský úvěr)
půjčky, částky dosud nevyplacených mezd a platů
nezaplacené daně
výdaje příštích období
dlužné dividendy apod.
Dlouhodobý cizí kapitál jsou např.:
dlouhodobé bankovní úvěry (např. hypotekární úvěry)
termínové půjčky (obvykle k financování určitého dlouhodobého majetku)
emitované podnikové obligace a dlužní úpisy
leasingové dluhy
Zdrojem financování jsou i rezervy – jsou určeny k financování nepředvídaných výdajů v budoucnosti (např. kurzové ztráty, opravy apod.). Jsou tvořeny na vrub nákladů, čímž se liší od rezervních fondů, které se tvoří ze zisku. Běžné rezervy se vykazují v rozvaze, ale existují i tiché (skryté, latentní) rezervy. Ty vznikají nižším oceněním aktiv a vyšším oceněním dluhů.
Nákladem cizího kapitálu je úrok a další výdaje spojené s jeho získáním (poplatky a provize). I přes to je cizí kapitál levnější než vlastní kapitál. Také platí, že krátkodobý kapitál je levnější než dlouhodobý.
Mezi nejdražší patří kapitál získaný emisí akcií, který ale není pro společnost nikdy splatný, proto je zase nejméně rizikový.
Cizí kapitál umožňuje podnikateli založit podnik, i když nedisponuje dostatečným množstvím vlastního kapitálu potřebným k založení podniku (lze přizvat společníka apod., ale tím se dělí i pravomoci a rozhodování)
Lze jej využít i v případě, že podnikatel přechodně nedisponuje dostatečným vlastním kapitálem pro investici.
Použitím cizího kapitálu nevznikají jeho poskytovateli žádná práva v přímém
cizí kapitál je většinou levnější než vlastní kapitál a tím zvyšuje rentabilitu podniku (tzv. finanční páka), pokud je úroková míra vyšší než výnosnost aktiv, potom jde rozdíl na vrub akcionářů
v případě cizího kapitálu působí ještě daňový efekt (štít) - úroky z cizího kapitálu jako součást nákladů snižují zisk, ze kterého se platí daň. To samozřejmě platípouze pokud podnik dosahuje zisku.
cizí kapitál zvyšuje zadluženost podniku a tím snižuje jeho finanční stabilitu
každý další dluh je dražší a obtížnější získat
vysoký podíl cizího kapitálu omezuje jednání managementu, které se musí přizpůsobit věřitelům
Poměr mezi cizího a vlastním kapitálu je u různých podniků různý a závisí na:
odvětví - v průmyslu převládá vlastní kapitál, v obchodě je to 50:50, u peněžních podniků převládá kapitál cizí
struktuře majetku – čím vyšší podíl dlouhodobého majetku tím vyšší podíl vlastního kapitálu, resp. dlouhodobého cizího kapitálu
subjektivním postoji podnikatele
úrokové míře bank
výnosnosti podniku - čím je podnik výnosnější, tím více CK a vyšší úrokovou míru si může dovolit
stabilitě tržeb a zisku
Management musí usilovat o optimální kapitálovou strukturu (minimum celkových kapitálových nákladů na podnikový kapitál, což je minimum funkce průměrných nákladů)
Při optimalizaci se vychází z toho, že cizí kapitál je levnější než vlastní kapitál, který nese totiž největší riziko, protože akcionáři jsou při vyrovnávání při likvidaci podniku jako poslední a také proto, že dividenda je vyplácena až ze zisku po zdanění. Je třeba si také uvědomit, že s růstem zadluženosti roste úroková míra a také i požadavek akcionářů na vyšší dividendy.
Substituce vlastního kapitálu dluhem přináší zlevnění nákladů na celkový kapitál až do určité míry zadluženosti. Potom náklady začnou růst.
© 2019, ALTAXO SE
Naše služby
Důležité odkazy