Komunikace ve stresu a její zvládání

Stres je pro mnoho z nás v dnešní uspěchané době nepřítelem číslo jedna. Projeví se nejen na psychice, ale i na našem těle. Máme kruhy pod očima, trpíme nechutenstvím a může se měnit i tón naší mluvy, či se můžeme vlivem stresu zadrhávat. Jaké to pak musí být pro řečníka, který musí vystoupit před publikem? Ani on se stresu nevyhne. Já sama znám ten nepříjemný pocit kolem žaludku,m studený pot a husí kůži, když mám promluvit před více lidmi. Obyčejní lidé na to zkrátka nejsou zvyklí, takže je normální, když se zadrhávají, červenají a podobně, zkušeným řečníků to však nikdo neodpustí.

Obecně platná teorie říká:

„ Tréma má mnohem hlubší souvislosti, a to s celou psychikou osobnosti, zejména pak s mechanismem stresu. Slovem stres se v medicíně označuje spouštěcí mechanismus, připravující živý organismus k akci, neboli bojuj, nebo uteč!“

Stres má mnoho spouštěčů a při jeho průběhu se v našem těle děje mnoho změn mezi něž patří zrychlení srdeční a tepové frekvence, zvýšení krevního tlaku, křečovité napětí svalů, zrychlené dýchání, pocení a sním spojené pachové signály, přehnaná, či naopak nulová gestikulace, změna frekvence polykání, bariérové signály (zkřížené ruce před sebou) či změna intonace hlasu a mluvního tempa.

Pro řečníka je důležité se stresu postavit čelem a zvládnout ho jinak by se znemožnil. Proto byly vyvinuty metody zvládání stresu.

První metodou, pro řečníka důležitou je správná formulace, nebo.li pozitivní formulace, jejíž účelem je z negativních myšlenek typu: „ Já to nezvládnu“, zformulovat pozitivní myšlenku: „ Zvládnu to, protože jsem se připravoval“. Ač se to nezdá, tento typ formulace je velmi účinný.

Pro řečníka jsou důležitá také tzv. dechová cvičení založená na bázi nádechu a dlouhého výdechu, což by mělo být opakováno několikrát za sebou. Člověk by neřekl jak v tom případě dýchání pomáhá.

Základem pro zvládání pro kohokoli, tedy nejen pro řečníka je tzv. duševní hygiena do níž spadá:

• Péče o duši, tedy že pečujeme o to co si myslíme, o své názory představy, o cíle, kterých chceme dosáhnout apod.

• Péče o tělo znamená správnou životosprávu, lze tedy říci, že zdravá strava a celkově zdravý životní styl nám pomáhá udržet fyziologickou rovnováhu. Proto je naše tělo následně odolnější vůči stresu a lépe jej zvládá.

• Mít pro co žít, aneb nalézt smysl života, tedy toho co je pro nás důležité – práce, rodina, životní cíle…

• Prostor pro odpočinek, by si každý z nás měl umět vytvořit. Zkrátka i kdyby vám na hlavu doslovně padaly tuny neumytého nádobí, pokud jste unaveni vypněte a řekněte si: „ Udělám to po tom.“ Tělo potřebuje relaxovat a je jen na vás zdali zvolíte pasivní odpočinek s dobrou knížkou, nebo aktivní odpočinek, třeba na bruslích. Jakkoli dobýt baterky je prostě nutné.

Doufám, že se tímto článkem podařilo předestřít alespoň částečně metody zvládání stresu, neboť tento nežádoucí faktor je stále aktuální a se stupňující se dobou bude aktuálnější snad ještě více. Zvyšující se nároky, nejen pracovní, ale i společenské se na člověku můžou odrazit různě – psychicky, fyzicky, proto by mělo být dobrovolnou povinností člověka naučit se jak správně zvládat stres. Pomoci mohou nejen typy z tohoto článku, ale třeba i různá cvičení, či meditace. 1

1 Žantovská – Rétorika v teorii a praxi