Modulační procedura řečnického projevu

Pomocí onomatologické a syntakticé procedury skládá řečník dohromady vhodná slova a z nich pak věty. Modulační procedura slouží ke zvažování možnosti akustického provedení.námi napsaného textu. Akustické řečnické prostředky lze též nazývat zvukovými modulátory. Tyto modulátory slouží k usnadnění vnímání projevu posluchačem a zároveň se v nich odráží osobní vztah řečníka ke sdělovanému obsahu. Správná akustická modulace je důležitá. V řeči musí být slyšet tečka, pomlka, musí být slyšet ironie, či naopak vtip a když tyto věci slyše nejsou posluchači se mohou v projevu snadno ztratit. Zkrátka by projev rozhodně neměl být monotónní, ale spíše dynamický a živý a tím pádem i lépe srozumitelný.

Hlavními zvukovými modulátory v tomto ohledu jsou:

• Větná intonace: která představuje střídání různých výšek hlasu. Jak již bylo řečeno správná intonace pomůže posluchači dešifrovat smysl projevu. Prozrazuje citový náboj vymezující věty. Je proto nutné rozlišovat především intonaci věty oznamovací, tázací a rozkazovací, či spíše apelativní.

• Frázování řeči za pomoci pauz: tyto pauzy slouží opět k lepší přehlednosti projevu, ale zároveň i k zesílení důrazu slova, či věty. Pomlka je v mnoha projevech v určitou dobu velmi důležitá, někdy i nezbytná. Pauzy v projevu nejsou obvyklé, či dané na určité místo, naopak by měli být překvapivé, nečekané a jejich umístění by mělo být záměrné a významotvorné.

  Mám zájem, jak si mohu objednat?

  Volejte: +420 607 044 665

  Pište na: info@altaxo.cz

  Vyplňte objednávku

Rozlišujeme několik druhů pauz – fyziologické, gramatické, řečnické a formulační.

1. pauza fyziologická, slouží k vykonání fyziologické potřeby, například, když nám plíce velí, že se potřebujeme nadechnout.
2. pauza gramatická slouží k lepšímu rozčlenění textu na větné celky a lepšímu porozumění textu. Zpravidla se gramatických pauz využívá na konci vět, pauzy bezprostředně předcházející spojkám, před vztažnými a tázacími zájmeny, před vedlejšími větami k určení času, místa, či způsobu, mezi vsuvkami.
3. pauza řečnická slouží ke zdůvodnění významu a též k větší dynamice projevu. Použije-li řečník tuto pauzu správně poslouží mu ke zvýšení naléhavosti projevu. Tento typ pauzy se užívá před začátkem vystoupení, před důležitým argumentem, či myšlenkou, před přechodem do další části proslovu, na konci uvedeného argumentu, po ukončení vystoupení.
4. pauza formulační pomáhá při hledání vhodného výrazu, či dočasného výpadku. Proto se tento typ pauzy objevuje nečekaně bez jakéhokoli smyslu a úmyslu.

V tomto ohledu je pro řečníka důležité uvědomit si, že nesmí tuto pauzu vyplňovat parazitními zvuky, které by v danou chvíli nepůsobili dobře.

• Větný přízvuk a důraz bývají v češtině znatelné na posledních slovech, čímž prohlubují jejich význam

• Mluvní tempo průměrného českého člověka je 80, až 100 slov za minutu. Proměna tempa řeči řečníkovi pomáhá neuvádět řečnický projev v monotónní. Obecně je známo že lidé jsou zvyklí důležité obsahy sdělovat pomaleji, naopak co se nám zdá nedůležité klidně rychle zameleme. Ovšem pro každého je důležité něco jiného, proto je důležité celý přednes věty raději vyslovovat pomaleji avšak s důrazem na zvolené úseky.

Důležité k řečnickému projevu jak je vidno jsou všechny tři procedury – onomatologická, kde hledáme vhodná slova, syntaktická, kde skládáme vybraná slova v důrazné věty, i modulační, kde vytváříme akustickou stránku projevu. Po splynutí těchto tří procedur by tak měl vzniknout dokonalý projev. Ovšem není dokonalého projevu bez dokonalého řečníka…