Člověk si řekne, že řečníkovi stačí jen umět si „hrát“ se slovíčky a správně je používat. Ovšem chyba lávky, k tomu, aby byl rétorický projev dokonalý užívají řečníci specifické řečnické prostředky, které řečník využívá k získání publika. O tom vypovídá i teorie dle J. Kohouta říká: „ Řečené ještě neznamená slyšené, slyšené ještě neznamená pochopené, pochopené ještě neznamená přijaté a přijaté ještě neznamená uskutečněné.“
Specifickými řečnickými prostředky jimiž musí řečník překvapit, pobavit a přesvědčit rozumíme figury a tropy.
FIGURY jsou řečnické prostředky, které pracují s formálními posuny a odchylkami ve větné struktuře.
Figurální řečnické prostředky se v češtině nejčastěji vytváří:
Opakováním slov a slovních spojení, což slouží k zesílení určitých významů a k dynamice řeči.
Změnou slovosledu v jednoduchých i složených větách, která zaujme.
Spojením vzájemně se vylučujících představ, které si významově vylučují, či si významně odporují.
NEFIGURÁLNÍ ŘEČNICKÉ PROSTŘEDKY se rozumí včlenění původně cizího přejatého textu do přednášeného projevu.
Patří sem:
Citace, tedy oznámené a označené užití cizího výroku, který podporuje argument, či protiargument.
Přísloví, jako lidové rčení zobrazující moudrost získanou zkušenostmi.
Průpověďí se rozumí zobecnění tvrzení.
Aforismus je slovní hříčkou s vtipným vyústěním.
Okřídlená slova jsou ustálenými slovními spojeními jejichž význam se zautomatizoval. Jejich užití řečníka v očích publika spíše shazuje, než-li pozvedává.
TROPY jsou nepřímým, přeneseným pojmenováním ve kterém dochází k přenesení významu.
V češtině lze tropy také pojmenovat jako PŘENÁŠKY, které fungují na trojím základě:
na základě vnější podobnosti – metafora
na základě věcné souvislosti – metonymie
na základě kontrastu – ironie
Mnoho tropů, nejvíce metafor používám v běžném životě každý den, aniž bychom si to uvědomovali, například: „Leje jako z konve“.
Mezi nejznámější tropy pak patří:
Přirovnání se užívá v případě, když potřebujeme něco nového lépe osvětlit, využíváme k tomu přirovnání „chovejte se jako doma!.
Metafora funguje v případě, kdy zaměňujeme jedno slovo, slovem jiným a vytváříme tak nové významy a s nimi spojené představy. Metafory jsou užívány především v poezii, ale lze se s nimi setkat například v soudobé politice „Akce čisté ruce“.
Metonymie přenáší pojmenování jednoho jevu na jiný jev na základě věcnou souvislosti.
Synekdocha je prakticky druhem metonymie, kdy dochází k záměně části za celek „Ztratil střechu“ - „Ztratil střechu nad hlavou“.
Ironie znamená přenesený význam pracující s principem kontrastu.
K vypilování řečnického projevu, jak sami vidíte je potřeba znát mnoho specifických řečnických prostředků, které většina z nás, zná již ze základní školy a běžně je používáme. Málokoho z nás však napadne, nebo spíše málokdo z nás přemýšlí o tom jak tyto, do hlavy nám vtloukané metafory a metonymie využít v praxi. A přitom to děláme, aniž bychom to věděli. Představte si jak těžké musí pro řečníka být sestavit projev na jejich základě. Přede všemi kdo to zkusili, nebo kdo se k tomu chystají smekám!
© 2019, ALTAXO SE
Naše služby
Důležité odkazy