Zásady správného ovládání dechu

Nádech a výdech jsou základními složkami potřebnými pro lidský život, které člověk vykonává automatiky, lze říci také mimoděk. Síla nádechu a výdechu závisí na mnoha faktorech, například na vitální kapacitě plic, což je celková zásoba vzduchu, kterou jsmě schopni vdechnout. To jak hospodaříme nazýváme dechovou ekonomií. Správné nadechování vydechování však nemá jen své anatomické a účelné hledisko, jeho „vedlejším“ produktem je také mluva, do níž jsou též zapojeny hlasivky. Člověk ani neví jak velkou zásluhu má na jeho správném vyjadřování nádech a výdech. Mluvit začínáme s nádechem čím více slov říkáme, tím více pracujeme s vydechovaným proudem. Mluvíme-li rychle nestíháme dýchat a využíváme tzv. přídechy, abychom nemuseli pracovat s rezervním vzduchem.

I když hlavním orgánem pro dýchání se zdají být plíce, trénink správného dýchání se zaměřuje především na cílené posilovaní břišních a žeberních svalů, s jejichž pomocí pak plíce lépe ovládáme. Důležité je do správného dýchání zapojit také bránici, jejíž součinnost s prací břišních svalů vytváří dechovou oporu, nebo-li uvědomělou svalovou souhru, která napomáhá k tvorbě přirozeného, nosného a přirozeně znělého hlasu.

Dle způsobu nádechu také rozlišujeme dýchání hrudní a břišní. Při hrudním nádechu se rozšiřuje hrudní koš a zvedají se ramena, říká se mu též klíčkové dýchání. Naopak při břišním dýchání vyklenujeme břišní svaly. Ač to vypadá, že jsou tyto dva typy dýchání oddělené v praxi je my lid využíváme smíšeně, nejoptimálnější je pro nás bránicové dýchání. To nám totiž umožňuje udržet vydechovaný proud pevný a plynulý a zároveň nám dovolí uvolnit horní polovinu těla. Správné používání dechové opory nám umožňuje zdravou a správnou tvorbu hlasu od jeho počátečního rozeznění, které nazýváme fonací.

Existují celkem tři způsoby hlasových začátků:

• Měkký hlasový začátek: vydechovaný proud prochází hlasivkovou štěrbinou, bez počátečního odporu, proto hlas zní vyrovnaně.

• Dyšný hlasový začátek: při jeho počátku je svalová činnost povolena, proto je začátek řeči doprovázený znatelným šelestem

• Tvrdý hlasový začátek: hlas při něm vychází z uzavřeného postavení hlasivek, zvuk je vyražen a zní tvrdě a nevyrovnaně. Z hlediska hlasové hygieny je tento způsob nejméně vhodný, neboť nejvíce namáhá hlasivky

Nejvhodnějším způsobem dýchání při mluvení je již zmiňovaný brániční impuls, který pracuje s rovnováhou mezi intenzitou vydechovaného proudu.

Jeden z příkladů správného dýchání uvádí i psycholožka Božena Buchtová:

• Ruku položíme na břicho, vydechneme všechen vzduch a břicho přitom zatáhneme.

Dýchání je u každého člověka individuální, každý dýchá, tak jak je mu to pohodlné, avšak existují způsoby jak se naučit správně dýchat, pomocníkem při tom může být předmět rétoriky, kde se člověk učí nejen dobře mluvit, ale při projevu i správně dýchat…