Just in time

Systém vznikl ve společnosti Toyota pod vedením Taiichi Ohna. Cílem JIT je výroba v co největším časovém souladu s poptávkou prostřednictvím zjednodušení a racionalizace vnitropodnikových a mimopodnikových informačních a hmotných toků a podle toho pak také pořizovat potřebné materiály prostřednictvím zásobování synchronizovaného s výrobou.

Peníze musí v podniku projít řetězcem, než se zhodnotí a vrátí zpět do banky. Musíte si uvědomit, že jakékoliv aktiva, která jsou v podniku ve formě zásob dokončené i nedokončené výroby, materiálu, pohledávek atd. jsou také formou vašeho majetku, který není až tak likvidní. Je proto zřejmé, že podnik, který se snaží uplatnit JIT se snaží co nejvíce eliminovat čas a zásoby. Cílovým ideálním stavem je zde výroba bez udržování zásob.

Skutečným tajemstvím úspěchu firmy využívající JIT je důraz na čas – eliminovat čas, eliminovat prostoje, dostat každou součást podnikání blíže zákazníkovi, přiblížit se jeho vkusu, reagovat rychleji na změny potřeb a vyrábět v dobré kvalitě.

Podle zahraničních zkušeností uplatňování JIT prolomilo tradici více zdrojového zásobování, podpory silné cenové konkurence mezi dodavateli a využívání krátkodobých smluv, což byly hlavní potíže nákupní politiky v mnoha podnicích.

Tato tradice měla celou řadu negativních důsledků pro dodavatele, vedla totiž:

• k malým objednacím sériím u jednotlivých dodavatelů

• ke zvýšené nejistotě, ze které dodavatelé musí rozhodovat o svých intenzifikačních a inovačních záměrech, protože jejich zákazníci mohou kdykoliv přejít ke konkurenci

• ke kolísání množství poptávky a nabídky, neboť krátkodobé smlouvy při malých množstvích znamenají, že dodavatel musí spolupracovat s mnoha zákazníky, teda v podmínkách nezávislého zadávání potřeb v množství i v čase

• ke zvyšování nákladů u dodavatelů, protože ti jsou nuceni přizpůsobovat své kapacity tomuto kolísání (tedy musí jednou vyžadovat přesčasovou práci po svých pracovnících a podruhé je propouštět)

• následkem toho k zeslabování motivace pracovníků, k poklesu produktivity práce a ke zhoršování kvality

• ke stále častějším přestavbám systémů u dodavatelů, což se odráží v růstu průměrných jednicových nákladů, v problémech s udržením trendu zvyšování kvality a v prodlužování průběžných dob.

Koncept je teda založen na myšlence, že díly jsou do výroby dodávány přesně v okamžiku, kdy jsou potřeba a v přesném množství, v jakém jsou potřebné.

Se zaváděním metody JIT mohou, vzniknou i problémy. Někdy může být pro podnik výhodnější vysoký stav zásob, pokud vznikají vysoké náklady v důsledku nedostatku materiálů. Další problém vyplývá z častějších a menších objednávek, a dodavatelé jsou nuceni vyrábět v menších sériích, což může mít za následek růst výrobních nákladů a dopad na cenu pro odběratele. Je nutné vybírat takové dodavatele materiálu, kteří jsou blíže podniku a mohou zboží dodat v co nejkratším čase a tím předejde podnik jakýmkoliv problémům, které se mohou při dodávce naskytnout.

Pro úspěšné uplatnění technologie Just in time je potřeba splnit základní předpoklady:

• Musíte brát v úvahu, že odběratel je dominujícím článkem dodavatelského řetězce, kterému se musí dodavatel přizpůsobit tím, že svou činnost synchronizuje s jeho potřebami a garantuje požadovanou kvalitu.

• Přeprava musí být svěřena kvalitnímu dopravci a platí, že spolehlivost a přesnost je ceněna více než rychlost. Přeprava musí být krátká a spolehlivá - upřednostňuje se menší počet dopravců s dlouhodobými vztahy, kvalitní rozhodovací modely pro použití prostředků a tras a efektivní dopravní prostředky.

• Dodavatelé musí být z blízkých vzdáleností, objednává se malé množství (ale často!), zásoby jsou umístěny u dodavatelů a je-li malé množství dodavatelů, snižují se jejich náklady.