Metody ergonomie pro použití v praxi

Předmětem ergonomie je vztah mezi člověkem, pracovním prostředkem a pracovním prostředím. Je důležité zajistit, aby tyto tři složky byli ve vzájemném poměru, jelikož ovlivňují výkonnost a kvalitu práce pracovníků.

Cílem ergonomie je vytvořit takové pracovní místo a takové pracovní podmínky, aby nedocházelo k nepřiměřené pracovní zátěži.

Veškeré parametry by měli být nastaveny tak, aby vyhovovali antropometrickým a biomechanickým požadavkům a fyziognomii příslušného uživatele. Nelze přizpůsobit člověka pracovnímu místu, ale místo pracovníkovi. Pokud nebude pracovníkovo místo přizpůsobeno dle ergonomických požadavků, vzniká tak nevhodné pracovní prostředí, které má dále vliv na pracovníkův zdravotní stav. Při zhoršení stavu pracovníka, můžeme samozřejmě očekávat častější návštěvy u lékařů a dlouhodobé léčení. Což není žádoucí.

Cílem zavedení a dodržování ergonomických metod by tedy mělo být:

• Uspořádání pracovišť a procesů tak, aby vyhovovaly požadavkům člověka na jeho zdraví, bezpečnost a pohodlné vykonávání práce.

• Udržení zdraví člověka a trvalé schopnosti nasazení všech pracovníků.

• Zabránění přetížení pracovníků.

• Zajištění zvýšené spokojenosti pracovníků.

• Zvýšení hospodárnosti pomocí ergonomického uspořádání pracovišť.

Zavedení ergonomie a ergonomických metod je výhodné ve všech procesech ať už výrobních či nevýrobních. Všude by měl být brán zřetel na zdraví člověka.

Dále jsou popsány některé z ergonomických metod a analýz:

1. Checklisty

2. Dotazníky

3. NIOSH

4. RULA

5. Monotonie

6. Hodnocení ruční manipulace

7. Hodnocení táhnutí a sunutí

Checklisty

Jedná se o vhodný prostředek při orientačním hodnocení již navržených pracovních míst z ergonomického hlediska. Je to soubor kritérií, která by měla být splněna za účelem navržení ergonomicky vyhovujícího pracoviště. Obvykle jsou vyplňovány pracovníky provádějícími průzkum (nebo analýzu), tzn. průmyslovými inženýry, projektanty, ergonomy, bezpečnostními techniky atd.

Checklisty zahrnují řadu otázek, které dotazovaný vyplňuje. Dotazovaný má většinou na výběr ze dvou možností:

Kladná odpověď → vhodné, přijatelné řešení

Záporná opověď → nevhodné, nepřijatelné řešení

obrázek 

Příklad checklistu

Dotazníky

Jedná se o určitý typ checklistu. Jeho cílem je zprostředkovat detailnější pohled na problém. Dotazníky vyplňují přímo pracovníci, kterých se průzkum týká. Poté je možné získat informace, které by při pouhém pozorování zůstaly utajeny.

obrázek 

Příklad dotazníku

Nordic Questionnaire

Nordic Questionnaire neboli NMQ se používá ve formě modifikovaného dotazníku, nebo strukturovaného rozhovoru se zaměstnanci. Zabývá se analyzováním podmínek na pracovištích, zejména sledováním výskytu těžkostí a nemocí podpůrně pohybového systému zaměstnanců. Celkem je složen z 3 částí:

1. Část - Základní demografické a anamnestické údaje a údaje o fyzické stránce pracovníka

2. Část - Zjišťováníúdajů o výskytu, lokalizaciaintenzitěobtížípodpůrně-pohybového ústrojíza posledních12 měsíců v devíti oblastech těla

obrázek  

9 hodnocených oblastí na lidském těle

3. Část – Uvádí 15 faktorů, které se podílejí na vzniku obtíží a nemocí podpůrně pohybového systému u zaměstnance. Tyto faktory se hodnotí na stupnici 0- 10 bodů.

Při hodnocení účinnosti přijatých opatření doporučených na základě ergonomických analýz v podniku je zapotřebí porovnávat změny ve výskytu obtíží podpůrně pohybového systému. Ty jsou indikátorem nedostatků pracovního systému zhlediska ergonomie. 

Rapid Upper Limb Assessment - RULA

Jedná se o metodu vyvinutou pro ergonomické analýzy pracovišť, kde se vyskytuje zatížení horních končetin. Je to v podstatě snímkovací nástroj pro hodnocení biomechanických a polohových zátěží na celém těle, se speciálním důrazem na krk, trup a horní končetiny (paže, předloktí, zápěstí). Výsledkem analýzy je vypočítané skóre, které indikuje úroveň potřeby provedení změn.

Metoda je složena ze tří kroků:

1. Krok Pozorování a výběr rizikového postoje k hodnocení

2. Krok Hodnocení a zaznamenávání pohybů (postojů)

3. Krok Finální skoré/ naléhavost opatření

Výpočet skóre:

Skóre A - Hodnocení polohy horních končetin (paže, předloktí, zápěstí)

Skóre B - Hodnocení postavení krku, trupu a DKK

Skóre C = A + zátěžové

Skóre D = B + zátěžové

Celkové skóre = skóre C x D

Vyhodnocení dle vypočítaného skóre

skóre 1-2 Přijatelná práce, jestliže není prováděna po dlouhou dobu - kategorie 1

skóre 3-4 Potřeba dalšího hodnocení, požadavky na změny - kategorie 2

skóre 5-6 Naléhavé požadavky na změny - kategorie 3

skóre 7 Ihned zastavit práce - kategorie 4

NIOSH – Zvedací index

Metoda vyvinuta v roce 1981 organizací NIOSH (National Institute for Occupational Safety and Health), avšak v roce 1991 došlo k jejímu velkému přepracování. Vychází z kombinace fyziologických, psychologických, epidemiologických a biomechanických výzkumů. Jedná se o metodu, která se zaměřuje na zvedací úkony. Byla vyvinuta zejména, protože mnoho nemocí z povolání je způsobeno nemocí bolesti zad. Tyto nemoci se většinou vyskytují u pracovníků manipulující s břemeny, proto bylo důležité určit práci s nimi, váhové limity ale také třeba délku doby zdvihán břemen.

Mezi okrajové podmínky metody patří:

• žádné trhavé zdvihání

• užívající obou rukou, souměrné zdvihání

• žádné omezení postoje / volnost pohybu

• dobré podmínky pro přenos síly

• příznivé okolní podmínky

Metodu nemůžeme použít, pokud se vyskytuje nějaká z následujících situací:

• zvedání/pokládání pouze s jednou rukou

• zvedání/pokládání po dobu delší než 8 hodin

• zvedání/pokládání v sedě nebo při kleku

• zvedání/pokládání nestabilních objektů

• zvedání/pokládání za současného přenášení, tlačení nebo tažení

  Mám zájem, jak si mohu objednat?

  Volejte: +420 607 044 665

  Pište na: info@altaxo.cz

  Vyplňte objednávku

• zvedání/pokládání pomocí pomůcek (lopata)

• zvedání/pokládání s rychlostí větší než 75 cm/sec

• zvedání/pokládání v nepříznivém prostředí (tzn. teplota mimo 19-26 C, relativní vlhkost mimo 35-50 %)

Výsledkem této metody je doporučený hmotností limit RWL. Limit RWL představuje maximální hmotnost břemene, které může být zvadáno/pokládáno 75 % pracovníků ženského pohlaví a až 99% pracovníků mužského pohlaví. Dále se určuje tzv. zvedací index LI.

Výpočet RWL

RWL kg=LC*HM*VM*DM*AM*CM*FM

LC Hmotnostní konstanta (LC = 23 kg)

HM Horizontální multiplikátor (HM = 25/H)

H - Horizontální vzdálenost od kotníků k těžišti břemene měřená na počátku zvedání (min. 25 cm max. 63 cm)

VM Vertikální multiplikátor (VM = 1 –0,003 · |V -75|)

V - Vertikální vzdálenost od podlahy k těžišti břemene měřená na počátku zvedání (max. 175 cm)

DM Vzdálenostní multiplikátor (DM = 0,82 + 4,5/D)

D- Vertikální vzdálenost těžiště při zvedání břemene (25 až 175 cm)

AM Asymetrický multiplikátor (AM = 1 –0,0032 * A)

A - Úhel natočení od sagitální roviny měřený při zvedání břemene (0°až 135°)

CM Multiplikátor spojení (z tabulky)

Popisuje vazebné podmínky mezi rukama a předmětem

FM Frekvenční multiplikátor (z tabulky)

Četnost zdvihacích úkonů v rámci jedné minuty (min. 0,2 zdvihy/minutu)

Výpočet LI

LI=L kgRWL kg

RWL Hmotnostní limit

L Zvedaná hmotnost

Pokud nám vyjde LI menší, než jedna žádné riziko nám nehrozí. Pokud však LI vyjde rovno nebo větší než 1 je nutné provést na pracovišti změny.

Monotonie

Monotonie práce je jeden z největších problémů, které se ve společnosti vyskytují. První velkou negativní stránkou monotónní práce je, že od určitého okamžiku ztrácí pracovník motivaci, která je v současné době pro práci velmi důležitá. Vzhledem k tomu, že vykonává stále stejné úkony, které opakuje každý den a celou pracovní dobu, nedělá nic nového a nemůže na práci nic zlepšit, tím zde dochází k monotónnosti a pracovník ztrácí požitek a uspokojení ze své práce. Navíc zná svou práci tak detailně, že se snižuje i jeho kvalita práce. Druhým problémem je ergonomické hledisko.

Negativní stránkou monotonie práce je, že touto prací zatěžuje neustále pouze některé orgány, které jsou následně zákonitě náchylnější k nemocem. Pracovníci mají větší sklon být práce neschopni. Je dobré umět si vypočítat na každém pracovním místě stupeň monotonie a dle výsledku se snažit pracovní místo upravit, nebo pracovní pozice u pracovníků střídat.

Výpočet monotonie práce

Časové charakteristiky operace

Počet úkonů

Počet bodů

Nad 11

1

7-10

2

5-6

3

3-4

4

1-2

5

Počet úkonů v operaci

Charakter a druh operace

Počet operací

Počet bodů

Různý

4 a více

1

Stejný

4 a více

2

Různý

2-3

3

Stejný

2-3

4

Stejný

stále 1

5

Pestrost vykonávané práce

Dílčí ukazatele

Počet bodů

1

pevná vazba na stroj s mechanickým taktem

2

2

nucená vázanost na takt linky

3

3

práce neumožňující vzájemný verbální styk (izolovaná pracoviště)

2

4

omezená pohybová aktivita

2

5

práce vyžadující trvalou pozornost malé intenzity úzkého rozsahu (např. trvalá kontrola zrakem)

2

6

zvýšená teplota a vlhkost ovzduší

3

7

jednotvárný hluk

1

8

nedostatečné osvětlení, fádnost prostoru

1

Doplňující ukazatele

Výsledek je dán součtem všech bodů získaných v jednotlivých hodnoceních.

Celkový počet bodů

Stupeň monotonie

3 -7

Velmi nízký

8 -12

Nízký

13 -17

Střední

18 -22

Vysoký

23-33

Velmi vysoký

Celkový počet bodů

Cílem tohoto článku bylo shrnout základní poznatky o ergonomických metodách. Samozřejmě existuje více metod, přístupu a filozofií zabývající se ergonomií na pracovištích. Jsou vyvíjeny speciální softwary, které počítají namáhání lidských částí při provádění pracovníkovi práce. Po těchto analýzách jsou doporučeny změny pracoviště a pracovních poloh. Tyto softwary se používají v současnosti už při návrhu layoutu pracoviště a to z důvodu, aby se předešlo nemocím z povolání a layout nemusel být měněn v průběhu výroby, což by si vyžádalo další investice. Každá společnost by se měla zaměřit na svojí ergonomickou stránku ve společnosti. Nejedná se pouze o pracovníky ve výrobě ale i pracovníky, kteří pracují v kancelářích a celý den stráví prací na počítači, což nepříznivě ovlivňuje jak pohybové ústrojí (zápěstí, ruce, záda, krční páteř) tak i zrak.

Společnosti by tedy měli umět využívat ergonomické metody a softwary pro hodnocení ergonomie místa a také využívat veškeré ergonomické pomůcky, kterých se v současné době na našem trhu nachází mnoho. Pokud tedy společnost bude zabudovávat do svých pracovních míst ergonomické návrhy, měla by dosáhnout zlepšení pracovních schopností člověka, snížit výskyt nemocí (snížit náklady) a v neposlední řadě zlepší pracovní prostředí svým zaměstnancům, kteří to jistě pozitivně ohodnotí.