Komplexní služby pro podnikatele

+420 607 044 665
info@altaxo.cz

Menu

Přístupy k vytváření pracovních úkolů a pracovních míst

V praxi se pracovní místa vytvářejí v závislosti na potřebě společnosti, či spíše potřebě vedoucího pracovníka na základě přesvědčení, že je třeba zajistit určitou práci, kterou předem stanovený pracovník nestíhá, nebo na určitou práci v organizaci není přidělen žádný pracovník. Fakticky se jedná o princip obsazování nově vznikajících pracovních pozic, které přicházejí s rozvojem organizace. Tím se následně docílí toho, že se pracovníci přijímají na základě potřeby splnění úkolů a nikoli na základě potřeby dobrého zaměstnance. Často se tak stává, že jsou pracovní místa obsazována metodou „pokus, omyl.“ Může také docházet ke nechtěnému kopírování strategií jiných organizací, které se ta naše organizace snaží napodobit, či dostihnout. V souvislost s přijetím novým pracovníků přichází i očekávání plnění přidělených pracovních postupů. Celkem rozlišujeme čtyři pracovní přístupy.

Mechanistický přístup je založen na principu, toho že existuje pouze jediný správný způsob vykonávání určité práce. Tento postup zdůrazňuj mechanický přístup k práci a stravuje jak ji vykonávat, aby byl optimálně využit čas, energie a suroviny. Tento přístup je vhodný především u organizací orientujících se na efektivnost využití zdrojů a tam kde je práce dlouhodobě předvídatelná, nebo opakující se, kde je potřeba dodržovat určité postupy. Tento přístup většinou nevyžaduje hlubší znalosti, či školení zaměstnanců.

Mechanistický postup vychází z Taylorových zásad vědeckého řízení, které je dvojí:

Mám zájem, jak si mohu objednat?

Volejte: +420 607 044 665

Pište na: info@altaxo.cz

  • Vědecké řízení, klade důraz na na zvýšení produktivity tím, že pracovní úkoly jsou jednoduché, rutinní a opakují se.

  • Řízení procesů, zkoumá pořadí úkolů ve výrobním procesu, aby se postupy při práci co nejvíce zefektivnily.

Motivační přístup, vychází především z ohleduplnosti a zdůrazňuje fakt, že spokojený pracovník je více motivovaný, než nespokojený pracovník. Pokud má tedy někdo svou práci rád, vykonává ji mnohem lépe a s větší chutí. K lepší motivaci pracovníka přispívá i vední, které k tomu nejčastěji využívá Herzbergovu dvoufaktorovou motivační teorii, která vychází ze zkoumání příčin spokojenosti a nespokojenosti s prací a říká, že spokojenost a nespokojenost s prací nejsou protiklady, nýbrž dva na sobě nezávislé faktory. Faktory spokojenosti pracovníků se nazývají motivátory a faktory nespokojenosti pak hygienické, či udržovací faktory, které udržují, nebo snižují motivaci, nikdy ji však nepozvednou.

Biologický přístup, je pokusem o překonání nedostatků mechanistického přístupu, kdy se pracovníci stávají pouhými součástmi mechanismů, s jejichž pomocí se pracuje. V jednoduchém a až příliš upřímném přirovnání tedy lze říci, že pracovníci se mění ve stroje.To se snaží biologický přístup zmírnit, proto je jeho teoretickým východiskem ergonomie, občas je tento přístup právě proto nazýván ergonomickým. Obecně je ergonomie věda zabývající se interakcí mezi fyziologií člověka a jeho prací a pracovními podmínkami. Přesněji řečeno biologický přístup se zabývá fyzickými požadavky práce.

Percepční přístup, bere v úvahu především percepční, tedy vnímací a vůbec duševní schopnosti zaměstnanců a jejich hranice. Jako se biologický přístup zaměřoval spíše na fyzické požadavky práce, tento přístup se snaží spíše o rozvoj myšlení a duševní požadavky práce. Cílem tohoto přístupu je omezení požadavků práce na zpracovávání informací, tedy zmírnit duševní náročnost práce. Je to především proto, že se předpokládá, že pokud je práce natolik jednoduchá, aby ji mohl vykonávat i ten nejméně schopný pracovník budou ji zaměstnanci vykonávat spolehlivěji a bezpečněji. 

© 2019, ALTAXO SE

Máte zájem o slevu na účetnictví?

Zadejte email a získáte na ni nárok!