Stresové situace

Jedna z definic stresu říká, že stres je souhrn fyzických a duševní reakcí na nepřjatelný poměr mezi skutečnými nebo představovanými osobními zkušenostmi a očekáváními. Tedy je to stavu organismu, který je odezvou na jakoukoliv výraznou zátěž – fyzickou nebo duševní. V těle se tedy automaticky spouští obranné mechanismy umožňující přežití organismu takto vystaneného nebezpečí.

Stres je skutečně reakcí na přednastavené naprogramování těla i duše. V dnešní době je stres považován za chorobu, za omezení. Stres samotný ale není pouze tím negativním faktorem. Má i svá pozitiva. Pokud bychom stres nazvali jiným slůvkem, například pouze cítěním, pak bychom byli schopni rozlišovat, proč naše tělo takto reaguje. Už jen sugesce negativismu při výkladu slova stres ale bohužel velmi zkresluje jeho význam.  

Negativní pocity a emoce, jako jsou stísněnost, smutek, vztek, zlost, pláč jsou velmi dlouho potlačovány neschopností a neochotou připustit, co je za tím, zastavit se a změnit stav věcí,
a tak často vedou ke zhroucení celého organismu nebo jeho vážnému poškození. Každý člověk totiž o svém stresovém faktoru ví velmi dobře.  

Stres na pracovišti

Je vytvářen v poslední době velmi často a intenzivně. Lidé chodí do zaměstnání nazlobení, unavení, předem otrávení a netěší se. Řeší si stres doma a s ním pak přichází na pracoviště. Firmy díky ekonomické krizi změnily svá vnitřní nastavení, často propouštějí, snižují platy, vyvíjejí stále větší tlak na jednotlivce, který se náhle ocitá v situaci, kdy pracuje mnohonásobně více než je zdrávo. Dochází logicky k přetížení organismu, únavě, ale i k poruchám myšlení, kreativních nápadů. Přetížený organismus jednoznačně neumí dlouhodobě vynaložit takové úsilí, aby jednotlivec byl stále plný nápadů, soustředěnosti a energie pod tlakem okolností, který neumí zpracovat.

Stres se dá pochopitelně tak zvaně „léčit“ různými způsoby a prostředky, počínaje léky, přes relaxace, meditace, psychoterapeuty. Je ovšem vzájemnou věcí firmy i pracovníka, aby si uvědomili, že takto dlouhodobě nemohou fungovat. Šéfové firem by si měli uvědomit, že více práce pro jednotlivce, větší tlak rovná se nižší pracovní výkon. Každý jednotlivec by pak měl umět vyjít vstříc své vnitřní síle a uvědomit si, kde má hranice únosnosti a také se svým vedením o tomto problému jednat.   

Komunikace

zůstává rozhodně  nejdůležitějším prvkem při stresových situacích. Je nezbytně nutné být stále připraven na to, že se vyvíjí a mění jak firma, organizace, coby živá jednotka, tak zaměstnanci. Je třeba umět ve firmě pravidelně analyzovat procesy, kterými firma prochází, zrovna tak jako pracovní náplň jednotlivců. Mnohdy jednotlivec kolabuje pod tlakem jednoho úkolu, který jednoduše není přímo vhodný a odpovídající jeho nátuře a zkušenostem.
Pak je výhodnější prodiskutovat možnost změny pracovní náplně s celým týmem a práci přerozdělit, stejně jako schopnost včas vyměnit jednotlivce, kteří neplní zadané úkoly podle požadavků a potřeb týmu a celé organizace.

Kolektivní vědomí 

je ale ve firmách také silným faktorem, který je nutné mít na mysli. Kolektivní vědomí znamená názor, postoj, emoce vytvořené celým kolektivem. Často pak lidé podléhají stresu právě z tohoto důvodu. Dá se to též připodobnit výrazu davová psychóza, kdy jednotlivec podlehne tlaku a cítění skupiny. Problémem pak je, že jednotlivec si s takto „nachytaným“ vědomím neumí poradit a podléhá většímu stresu.

Při různých jednáních a obchodních schůzkách

je pak důležité naučit se koncentrovat na zadané téma, nikoliv na způsoby chování a reakcí okolí. Zůstat takzvaně v sobě, přednést téma tak nejlépe, jak je to možné a snažit se zachovat v sobě klid, bez nutnosti předem reagovat na domněnky o okolí, které nás obklopuje.

Každý jednotlivec sám za sebe se musí neustále učit. Učíme se i jednání s lidmi, protože v podstatě vztahy jsou to základní, co všichni prožíváme. Základem dobrých vztahů je jasná komunikace, kdy si všechny zúčastněné strany nastaví jasná pravidla tak, aby byla ku prospěchu pokud možno všem zúčastněným stranám. Bylo by dobré mít na paměti, že v dnešní době se velmi intenzivně vytrácí lidskost, schopnost jasně a přímo a také naživo komunikovat, schopnost cítit a rozhodovat se podle nejlepšího vědomí a svědomí. A právě lidskost a jasná zřetelná komunikace, jasné nastavení pravidel hry, jsou faktory, které nám nejvíce pomohou zbavit se stresu, coby nevyžádaného „partnera“ v našich každodenních životech.

Stále více a více firem hledá zaměstnance, kteří „umí odolávat stresu“

Co si pod tím pojmem má jednotlivec představit? Právě tyto vypjaté situace, kdy bude nucen pracovat více hodin, jednat s lidmi, kteří jsou sami nevyvážení a vystresovaní a dokázat tak být sám „nad věcí“. Měl by umět zvládat práci provádět rychle a spolehlivě a v případě náhlých rychlých změn nebo kolapsů ve firmě, rychle reagovat na vzniklou situaci a tu řešit.