Hlavní podnikový rozpočet - Master Budget
Pokračujte dále na služby
Při zpracování hlavního podnikového rozpočtu je kladen větší důraz na důsledky pro financování, jehož zdroj závisí na dlouhodobém řízení. Jedná se o sloučení tří různých podnikových rozpočtů (rozpočtová výsledovka, rozpočtová rozvaha a rozpočet peněžních toků a vyjadřuje základní cíle podniku pro dané období (většinou rok).
Hlavní složky podnikového rozpočtu:
Rozpočtová výsledovka
Skládá se z rozpočtu výnosů a 3 typů rozpočtů nákladů:
-
rozpočet jednicových nákladů – je odvozen z rozpočtu výroby a podává informace o nákladové náročnosti výkonů
-
rozpočet přímých výrobkových nákladů – je odvozen z rozpočtů servisních činností (výzkum a vývoj) a poskytuje údaje o externích vztazích (licenční smlouvy na výrobu)
-
rozpočet režijních nákladů – kde se odděleně rozpočtuje jejich složka fixních a variabilní nákladů
Základem pro sestavení je účelové členění nákladů, kombinované s členěním podle závislosti na objemu výkonů.
Výnosy z prodaných výrobků
Variabilní náklady prodaných výrobků
-
Přímý materiál
-
Přímé mzdy
-
Variabilní režie
-
Variabilní náklady prodaných výrobků
Marže z prodaných výrobků
-
Fixní náklady
Zisk před úroky a před daní z příjmu
-
Úroky z úvěru
Zisk po odečtení úroků
-
Daň z příjmu
Zisk období (po zohlednění úroků a daně z příjmu)
Rozpočtová rozvaha
V rozpočtové rozvaze se podrobně rozpočítává změna stavu jednotlivých skupin aktiv a pasiv. Je méně podrobná než klasická rozvaha jako účetní výkaz.
Oběžná aktiva a krátkodobé závazky směřují ke zjištění tzv. pracovního kapitálu nebo čistého pracovního kapitálu. Ukazují výši vázaného kapitálu, kterou je potřeba uvolnit ke krytí průměrné výše oběžných aktiv.
|
Změny fixních aktiv |
Změny vlastního kapitálu |
|
Pořízení fixních aktiv |
Zálohy na dividendy |
|
Prodej fixních aktiv |
Zisk běžného období |
|
Odpisy fixních aktiv |
Změny vlastního kapitálu celkem |
|
Změny fixních aktiv celkem |
|
|
Pokles dlouhodobých úvěrů |
|
|
Změny oběžných aktiv |
|
|
Přírůstek pohledávek |
Nárůst překlenovacích úvěrů |
|
Úbytek zásob |
|
|
Úbytek nákladů příštích období |
Změny krátkodobých závazků |
|
Změny oběžných aktiv bez peněz celkem |
Úbytek závazků vůči dodavatelům |
|
Nárůst výdajů příštích období |
|
|
Přírůstek finančních prostředků |
Nárůst závazků vůči dodavatelům |
|
Nárůst krátkodobých závazků celkem |
|
|
Celkový přírůstek aktiv |
Celkový přírůstek pasiv |
Rozpočet peněžních toků
Jedná se o nástroj řízení solventnosti a likvidity a poskytuje základní podklady pro řízení koordinačních vztahů mezi základními aktivitami, které představují pro podnik zdroj tvorby finančních prostředků (hlavní výdělečná činnost, investiční aktivity a financování).
Jako u klasického cash flow existují dvě metody sestavení tohoto rozpočtu.
Přímá metoda je založena na snaze rozpočtovat a zjišťovat příjmy a výdaje ve vztahu k postupně vznikajícím pohledávkám a závazkům. Výše a čas úhrad těchto zúčtovacích vztahů se pak projevuje v úrovni příjmů a výdajů, které ovlivňují stav a vývoj finančních prostředků.
Nepřímá metoda je založena na změnách stavu položek uvedených v provozní části rozvahy; vychází z čistého hospodářského výsledku (zisku nebo ztráty) z hlavní výdělečné činnosti. Zjišťuje zvýšení nákladů, které se neprojeví úbytkem finančních prostředků (odpisy fixních aktiv, tvorba opravných položek, tvorba rezerv).
V praxi se využívá daleko víc přímá metoda, pro výhodu bezprostřední vazby na další rozpočty v systému – předpoklad sestavení dílčích rozpočtů.
