Japonský management

Pokračujte dále na služby

Přesto, že se Japonsko po druhé světové válce nacházelo ve velmi špatném stavu, je dnes považováno za jednu ze světových velmocí. Kdokoliv, kdo navštívil japonské továrny a porovnal je s jejich protějšky v jiných zemích, mohl vidět, že jsou produktivnější.

Původ toho, čemu se říká „ekonomický zázrak“, který v Japonsku nastal, leží zakořeněn hluboko v japonské mysli a v něčem, čemu se říká Kaizen – neustálá snaha o zdokonalování a kultivací osobnosti, která věří, že pouze opravdovost, která se nezajímá pouze o výsledky, je nakonec přinese. Kaizen pochází ze spojení dvou slov – Kai = změna a Zen = dobré (k lepšímu), tedy změna k lepšímu, zlepšování každý den. Kaizen tedy znamená zdokonalení. Může se jednat o zdokonalení jak v osobním, společenském či pracovním životě. V aplikaci na podnik se jedná o neustálé zdokonalování všech – manažerů i řadových zaměstnanců. „Jestliže jste někoho neviděli tři dny, dobře se na něj podívejte, jakou prošel změnou.“ říká staré japonské přísloví. Charakteristickými znaky řízení v japonské firmě je:

kolektivní rozhodování
statusový systém diferenciace pracovníků
celoživotní pracovní poměr
systém odměňování
metody zdokonalování sytému řízení

Na základě koncepce kaizen má management dvě hlavní funkce – zdokonalení a údržba. Údržba má za úkol udržování stávajících standardů a zdokonalování má zavádět vyšší standardy, které vedou ke zlepšení. Nepleťte si však pojem inovace a kaizen. Inovace je upřednostňována především v západním managementu a jedná se o skokovou a zásadní změnu. Inovace je dramatická a poutá na sebe spoustu pozornosti, na rozdíl od kaizen, kde je změna nenápadná a výsledky jsou vidět za delší dobu. Hlavním rysem kaizen je také to, že nevyžaduje nejmodernější technologie, minimální investice a jedná se o dlouhodobý proces. Důležitým krokem je také zaměření se na eliminaci plýtvání a ztrát a vyhýbání se: