Kalkulační systém pro malé a střední podnikání

Existuje mnoho kalkulačních systémů, ale ne všechny jsou vhodné pro malé se střední firmy. Kalkulační systém úplných vlastních nákladů a ceny odvozené ze součtu přímých nákladů, režijních nákladů rozvrhovaných dle nějaké rozvrhové základny a zisk stanovený ziskovou přirážkou (%) z úplných nákladů není pro malé podnikatele obvykle vhodný. Mohou existovat problémy s dostatkem informací, volbou rozvrhové základny, stanovení přirážek, koeficientů a zejména s efektivní adaptací kalkulací tohoto typu na dynamiku změn v malém a středním podnikání.

Pokud se cena odvozuje analýzou trhu a hledá se kalkulovaný zisk, pak se cena stanovena testem cenové citlivosti.

Technický přístup kalkulování odvozuje cenu nového produktu z ceny původní, která je korigována koeficienty účelnosti funkčnosti (tj. změna užitkových parametrů) a hospodárnosti. U neúplné kalkulace jako např. kalkulace s agiem, se stanoví přímé náklady, zjišťuje se tržní konkurenční cena a vypočte se agio. Používá se u tzv. baťovského systému.

Kalkulační vzorec

přímý materiál

přímé mzdy

ostatní přímé náklady

výrobní režie

= VLASTNÍ NÁKLADY VÝROBY

správní režie

= VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU

odbytové náklady

= ÚPLNĚ VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU

zisk

= VÝROBNÍ CENA

obchodní a odbytové přirážky a srážky

= PRODEJNÍ CENA

Metoda standardní

Náklady firmy se rozdělí na přímé a režijní. Zjednodušený standartní vzorec lze pak popsat takto:

• náklady přímé + np

• kalkulované (jednicové) režijní náklady + rk

• kalkulovaný (jednicový) zisk + zk

• kalkulovaná cena + Ck

Režijní jednicové (kalkulované) náklady se stanoví jako rk = Nk . wk,

• kde Nk jsou celkové (firemní) režijní náklady a wk je koeficient odvozený z rozvrhové základny (např. přímé mzdy ve firmě).

• Postup výpočtu koeficientu zvolené rozvrhové základny (příklad): wk = mk / Mk,

• kde mk jsou přímé mzdy na produkt (výrobek, službu) a Mk je součet přímých mezd v celé firmě.

• Kalkulovaný (jednicový) zisk zk je vypočten pomocí koeficientu ziskovosti Kz, který je odvozen z potřeb firmy (např. bývá odvozen z finančního plánu). zk = Kz . (np + rk)

Metoda testu cenové citlivosti

Jedná se o soubor metod odhadu vhodné ceny produktu pro určitý tržní segment. Teorie marketingu zná celou řadu testů cenové citlivosti. Pro tuto potřebu zvolíme ten nejjednodušší. Test cenové citlivosti lze vhodně kombinovat i s modifikovanou metodou.

Na horizontální (vodorovnou) osu diagramu (C) uvádíme ceny v intervalu od minimální očekávané ceny produktu (Cx) až po maximální cenu (Cy). Na osu svislou (P) uvádíme četnost (počet odpovědí) v % na otázky o ceně produktu.

Musíme si připravit dotazník, kde jsou uvedeny alespoň dvě otázky:

• Je výrobek příliš laciný?

• Je výrobek příliš drahý?

Respondent zakroužkuje v dotazníku (v nabídnutém intervalu) dvě ceny, kterými odpovídá na obě otázky.

„Baťovská“ logika kalkulačně rozpočtového systému v MSF

Všechny výrobky a služby pro „vnitropodnikový“ a vnější trh jsou definovány cenou, přímými náklady, tzn. i agiem, a příslušností k základnímu středisku (např. dílně). Výrobky a služby jsou uspořádány od největšího kladného, přes nulové až k největšímu zápornému agiu – vyloučíme všechny produkty s nulovým a záporným agiem a nahradíme je případně novými výrobky a službami kromě těch, které jsou pro firmu nezbytné (z důvodů technologických, marketingových, legislativních aj.). V tomto případě je ukončena kalkulační část analýzy.

V rámci rozpočtové části analýzy hospodaření podniku se produkty přiřadí základním střediskům (dílnám) sečtou se násobky agií a množství těchto produktů za středisko a odečte se od součtu středisková režie. Stejným způsobem se přiřadí střediska (dílny) provozům (závodům) provede se součet výsledků středisek příslušných danému provozu a odečte se provozní (závodová) režie a sečtou se výsledky provozů za podnik a odečte se správní (podniková) režie, výsledek je ziskem nebo ztráty podniku.

Tato logika má skvělou filozofii – nic se nepřepočítává, nic nekoriguje, platí zásada „každému co jeho jest“, resp. „padni komu padni“ bez rozdílu jestli je to dělník či projektant nebo marketingový pracovník, mistr v dílně, vedoucí provozu nebo ředitel.