Metoda hodinové nákladové sazby (HNS) má historické kořeny hlavně v oblasti služeb. V současné době se využívá hlavně pro řízení nákladů. Její širší aplikace nastává až v posledních 20 letech.
Jde o nástroj, který je založen na jednoduchém zlomku, který určuje hodnotu hodinové nákladové sazby HNS = N[Kč] / KAP [h].
Hodinová nákladová sazba může být spojena s mnoha různými typy entit v systému řízení podniku. Spojuje náklady na existenci a provoz dané entity (N), která je určena rozpočtem s její kapacitou, která je stanovena kapacitním plánem v jednotkách hodin.
Entitou může být:
středisko nebo oddělení (dosud nejčastější případ),
činnost,
určité pracoviště nebo stroj (zpravidla pouze pro velmi nákladná pracoviště) ¨,
určitý pracovník nebo profese (profesní skupina), např. (programátor NC strojů, junior projektant, senior projektant ap.),
nebo jiná, libovolná entita, která je samostatnou skupinou s rozpočtem a časově vyjádřitelnou kapacitou, s kterou je třeba operovat v daném případě řízení organizace.
Všechny náklady (na hmotné i nehmotné vybavení, na pracovníky, na jejich vyškolení, na prostory, na know-how atd.) jsou spojeny s existencí určité entity a kapacity těchto zdrojů jsou stále vyšší.
Náklady jsou zpravidla důsledkem předchozího rozhodnutí o pořízení zdrojů (o provedených investicích do hmotných i nehmotných zdrojů nebo náboru a vyškolení pracovníků), kterými je daná entita vybavena. To se pojí s rizikem, které je dáno nejistotou, v jakém rozsahu bude daná kapacita skutečně reálně využita. Proto musí být investiční rozhodnutí o zdrojích posuzováno vzhledem k dopadu do hodinové nákladové sazby. Samozřejmě lze použít i jinou jednotku, například normohodinu, 100 minut, den, apod. Na princip použití to však nemá vliv.
Tyto náklady navíc většinou nejsou příliš závislé na výkyvech výše produkce v rámci daných kapacitních mezí. Kapacitní náklady entity tedy nejsou pouze stále vyšší a vyšší, ale mají i velmi fixní, tj. na rozsahu produkce nepříliš závislou, výši.
Pro hodinovou nákladovou sazbu velmi silná vazba na rozpočet entit, vazba na investiční rozhodnutí a vazba na očekávané (plánované) a skutečné objemy produkce – tedy na roční a víceletý plán a jeho zakázkové zajištění.
Jestliže jsou náklady na kapacitu zdrojů entity rostoucí, pak je také stále významnější míra využití této stále dražší kapacity. Hodinová nákladová sazba jednoznačně ukazuje, že čím je vyšší využití kapacity, tím je HNS nižší a tím mohou být nižší i jednicové náklady produkce. V tomto kontextu existuje tedy pro hodinovou nákladovou sazbu velmi silná vazba mezi hodnotou HNS a mírou využití kapacity a následně vazba mezi náklady na jednotku produkce a celkovou mírou využití kapacity, stejně jako časovou spotřebou kapacity zdrojů entity pro danou jednotku produkce.
Využitím metody hodinové nákladové sazby je také podporována role času, která má v současné době velký význam v řízení podniku.
Při rozhodování o využití metody hodinové nákladové sazby je třeba vzít v úvahu tyto podstatné poznámky, spojené s aplikací:
ukazuje zásadní vliv míry využití instalované kapacity na hospodárnost činnosti v rámci každé entity.
může (a měla by být) stanovována jak ex-ante (plánová nebo rozpočtovaná) hodnota, tak jako ex-post (skutečná hodnota). Následně je vhodné provést srovnání těchto hodnot.
spojuje kapacitní náklady (náklady spojené s existencí) entity, které jsou vlastně převážně časovými náklady, s využívanou kapacitou entity, vyjádřenou v časových jednotkách - hodinách (spojuje finanční a nefinanční ukazatele) konzistentním způsobem.
nabízí možnost spočítat, jak se změní náklady na hodinu (sníží/zvýší) při změně rozpočtu (snížení/zvýšení) i při změně ve využití (zvýšení/snížení) kapacity entity. Následně dovoluje spočítat dopad této změny na jednotkové náklady.
přímé variabilní ani přímé fixní náklady určitého produktu nebo produktové skupiny by neměly být součástí NHS entity, protože nejsou vlastností dané entity, ale určitého produktu.
© 2019, ALTAXO SE
Naše služby
Důležité odkazy