Metody stanovení nákladových funkcí

Nákladovou funkci lze stanovit různými metodami.

Klasifikační analýza

Klasifikační analýza roztřídí jednotlivé nákladové položky na fixní a proměnnou část podle toho, zda se mění nebo nemění se změnami objemu produkce. Principem této metody je roztřídění jednotlivých nákladových položena fixní a proměnnou část podle toho, zda se mění nebo nemění se změnami objemu produkce.

Zařazení některých druhů nákladů se bude u podniků různých odvětví a oborů i mezi podniky téhož oboru lišit. Vždy záleží na konkrétní situaci, a proto by tuto klasifikaci nákladů měl provádět pouze pracovník, který tuto oblast podnikové ekonomiky dobře zná.

Metoda dvou období

Tato metoda nákladovou funkci stanoví pomocí řešení soustavy dvou rovnic o dvou neznámých. Pro výpočet by se mělo vybrat období (měsíc) s nejmenším a největším objemem výroby. Nemělo by však jít o mimořádná období, vybočující z normálního vývoje (např. měsíc, v němž došlo k havárii zařízení). Výpočet je jednoduchý. Údaje se dosadí do dvou rovnic, jejichž řešením se zjistí potřebné parametry.

Označíme-li indexem 1 období s největším objemem výroby a indexem 2 období s nejmenším objemem výroby, dostaneme:

CN1 = FN + VNj*q1

CN2 = FN + VNj*q2

Řeší se jako soustava dvou rovnic o dvou neznámých.

Grafická metoda

Nákladová funkce je odvozena z tzv. bodového diagramu. Grafická metoda pomáhá odhalit extrémní hodnoty, popř. skok ve fixních nákladech.

Na osu x je nanášen objem výroby, na osu y náklady. Každá dvojice hodnot je znázorněna bodem. Jsou-li body roztroušeny těsně kolem přímky nebo křivky, kterou přibližně zakreslíme tak, aby byly od ní všechny body co nejméně vzdáleny, pak existuje závislost nákladů na objemu výroby. Odhad fixních nákladů provedeme podle průsečíku zakreslené čáry s osou y. Parametr b vypočteme z hodnot kteréhokoli bodu ležícího na čáře.

Metoda regresivní a korelační analýza

Je považována za nejspolehlivější a umožňuje stanovit i nelineární nákladové funkce.

Je vhodná pro případný nadproporcionální nebo podproporcionální vývoj nákladů. Metoda umožňuje stanovit i spolehlivost zjištěných funkcí pomocí měr korelace a provádět předběžné odhady chyb zjišťovaných hodnot pomocí tzv. mezní spolehlivosti.

Technologická metoda

Je pro stanovení nákladové funkce dílčích výrobních činitelů. Jednotlivé složky nákladů (jednicové a režijní) se vyčíslují v kalkulačních položkách. Doporučené kalkulační položky obsahuje všeobecný kalkulační vzorec, který je používán většinou podniků v České republice (není ale závazný a jeho struktura je věcí podnikatelského subjektu).