Podnikovou kulturou se označují zvyklosti, sdílené názory, uznávané hodnoty a pravidla chování pracovníků uvnitř podniku a způsob jejich prezentace vůči vnějšímu okolí.
Podniková kultura zahrnuje:
- vnímatelné charakteristiky
Vše, co lze vnímat smysly (sluchem, zrakem) – symboly – logo, vlajka, vzhled a vybaveni budov; firemní rituály – oslavy výročí firmy, ocenění k životnímu jubileu; oblékání; komunikace atd.
Jde o určité sociální normy a standardy jednání, zásady a pravidla uplatňované v organizaci, které jsou částečně vědomé a pro vnějšího pozorovatele jen částečně rozpoznatelné. např. způsob tvorby strategie cílů, styl řízení, informovanost pracovníků, vymezení odpovědnosti atd.
- základní životní představy
Určují vztah k okolnímu světu, jsou individuální, více méně nevědomé a závisí na charakteru člověka, jeho vzdělání, zkušenostech i výchově. Pro vnější pozorovatele jsou neviditelné.
Faktory, které ovlivňují firemní kulturu:
- vnější vlivy – společenské a kulturní podmínky, okolí podniku, konkurence aj.
- vnitřní vlivy – organizační struktura podniku, uplatňovaný styl řízení, povaha práce, pracovní podmínky atd.
Podniková kultura má vliv na pracovní jednání (chování) zaměstnanců i celkovou atmosféru podniku a jeho život. Při zavádění je důležitá informovanost všech zaměstnanců a osobní přístup vedoucích pracovníků.
V odborné literatuře se můžete setkat s různými typy podnikové kultury. Pfeifer, Umlaufová (1993) rozlišují následující typy:
- kultura přátelských experimentů
Charakteristická je týmová práce, kolektiv drž pohromadě a mezi jednotlivými členy je dobrá komunikace. V podniku je otevřená atmosféra je sdílení nápadů i emocí, práce je rychlá a produktivní. Úspěchy pracovníků jsou oceňovány, neúspěchy tolerovány.
Důraz je kladen na výkon, pracovníci se nesmějí dopouštět chyb i na úkor produktivity. Vše je pečlivě naplánováno, postup práce je rozvážný včetně kariérního postupu.
Zaměření je zejména na výkon a požadavky jsou vysoké. Chyba je závažným prohřeškem a není promíjena. Je možnost rychlého kariérního postupu, ale také i pádu.
Vyskytuje se v organizacích, které působí ve stabilním a málo konkurenčním prostředí. Důraz je kladen hlavně na pečlivost a přípravu, stejně jako přesnost a správnost postupu. Důležité je postavení jednotlivých pracovníků a slovo starších má svou váhu.