Problémy vznikající při plánování investic

Při plánování investic ve společnosti můžeme narazit na určité problémy, které zde mohou vyvstat. Některé z problémů jsou popsány níže v tomto článku. Je dobré, aby společnosti tyto problémy při plánování investic předvídaly.

Při investičním plánování je nutné rozlišovat druhy dat, které vznikají na základě jistoty a nejistoty. Data vznikající na základě jistoty jsou známé a jsou jednoznačná. Naproti tomu data vznikající za nejistoty jsou data, o kterých dopředu mnoho nevíme a můžeme je pouze odhadovat či plánovaně počítat, ale jsou zde veličiny, které na 100% neznáme (tzn., ani s výsledky výpočtů, nemůžeme přesně počítat).

Data vznikající za jistoty – jednoznačná, známá,

Data vznikající za nejistoty – nejsou známá, odhadují se, jedná se především o:

• riziko - nejistota, podle toho, jak se data vyvíjí

• nespolehlivost - je zde nejistota naprostá, není zjistitelná žádná objektivní pravděpodobnost 

Data vznikající za nejistoty:

Očekávaná hodnota zisku (budoucí výnos z investice)

Z = suma Zi * Pi

Z … očekávaná hodnota ročního zisku

Zi … zisky dosažené s příslušnou pravděpodobností

Pi … příslušná pravděpodobnost

Pořizovací náklady

V investičních přípravách počítáme s pořizovacími náklady, které je nutné na investici vynaložit. Jedná se o hodnoty, které známe s velkou pravděpodobností (například na základě poptávky u dodavatele). Do pořizovacích nákladů započítáváme kromě pořizovací ceny produktu i vedlejší náklady jako jsou doprava, clo, instalace, náklady na projekt a podobně.

Velký problém zde vzniká, pokud máme odhadnout příjmy z investice. Od odhadu těchto příjmů se odvíjí veškeré riziko investování, jelikož musíme příjmy odhadnout. Můžeme vycházet z pravděpodobnostního počtu - pomocí něj stanovujeme očekávanou hodnotu budoucích výnosů z investice.

Příkladně:

Investice dosáhne s pravděpodobností 20% průměrný roční zisk 500 000 K, s pravděpodobností 30% průměrný roční zisk 400 000 Kč a s pravděpodobností 50% průměrný roční zisk 250 000 K. Součet procent musí dát 100% nebo 1.

p1 = 20% z = 500 000 K

p2 = 30% z = 400 000 K

p3 = 50% z = 250 000 K

Veličiny, které zahrnujeme do propočtu:

• p-výskyt daného jevu

• výdaje na investici

• základem je netto cena investice

• doba využití investice -

• asové období, ve kterém investice může být využita

1) Technická doba využití investice

Jedná se maximální dobu využití investice. Je to doba až do okamžiku, kdy investice není použitelná k danému účelu.

2) Ekonomická doba využití

Jedná se o období, kdy může být investice ekonomicky nebo hospodárně využita. Ekonomická doba je kratší než technická doba využití investice. Mění se pro různé typy investic dle jejich základních faktorů:

a) faktor - technické opotřebení investic - nastává vlivem využívání investice - snižuje se možnost ekonomického využití

b) faktor - technický rozvoj - v oblasti vývoje investice

c) faktor - ekonomický rozvoj - z hlediska prodejnosti výstupů, které se realizují na investici, provozně obvyklá doba využití)

3) Právní doba využití

Jedná se o dobu využití, kterou určují daňové zákony a zákony o účetnictví. Příkladem může být - úroková (kalkulovaná) míra, která slouží k tomu, aby byly vystiženy náklady financování investice pro propočty výhodnosti.