Konto pracovní doby

Konto pracovní doby slouží zaměstnavateli k zajištění flexibilního rozvržení pracovní doby. Výhodou je, že zaměstnanec je k dispozici zaměstnavateli podle jeho aktuálních potřeb. V praxi to znamená, že dojde-li zaměstnavateli práce, může zaměstnance poslat domů a jiný den mu zase může nařídit práci přesčas.

Výhodou pro zaměstnance je, že se neocitnou na Úřadu práce a navíc dostávají stálou mzdu, i když nepracují. Výhodou pro zaměstnavatele je, že nemusí propouštět v době, kdy není práce a znovu nabírat zaměstnance v době, kdy práci mají. Navíc mohou počítat s tím, že zaměstnanci budou pracovat v rozsahu dle jejich potřeb. Ale také dle zákonem stanovených pravidel.

Pravidla:

Délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.

Konto pracovní doby musí být upraveno kolektivní smlouvou. Pokud u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace tak vnitřním předpisem. Od 1.1. 2008 se nevyžaduje souhlas zaměstnance se zavedením konta pracovní doby.

Zaměstnavatel je povinen vést účet pracovní doby a účet mzdy zaměstnance.

Účet pracovní doby musí obsahovat:

• stanovenou týdenní pracovní dobu, popř. kratší pracovní dobu,
• rozvrh pracovní doby na jednotlivé pracovní dny včetně začátku a konce směny,
• odpracovanou pracovní dobu v jednotlivých dnech a týdnech.

Účet mzdy obsahuje:

• stálou mzdu zaměstnance,
• dosaženou mzdu zaměstnance za kalendářní měsíc.

V případě překážky na straně zaměstnance se pracovní volno poskytuje v nezbytně nutném rozsahu, popřípadě v rozsahu délky směny rozvržené zaměstnavatelem na příslušný den.

S rozvrhem práce musí zaměstnavatel seznámit zaměstnance alespoň jeden týden předem.

Mzda

Stálá mzda nesmí být za celé vyrovnávající období nižší než 80 % průměrného výdělku zaměstnance.

Pokud zaměstnavatel v daném měsíci nerozvrhne pracovní dobu, i tak přísluší zaměstnanci stálá mzda.

Pokud zaměstnavatel v daném měsíci pracovní dobu rozvrhne, ale zaměstnanec nepracuje, stálá mzda mu nepřísluší.

Dosažená mzda je mzdou, na kterou má zaměstnanec nárok podle pracovní smlouvy, vnitřního předpisu či právního předpisu.

Průměrný výdělek se stanoví z rozhodného období, kterým je předchozích 12 měsíců po sobě jdoucím před začátkem vyrovnávacího období. Na konci vyrovnávacího období se pak sečte stálá mzda, která byla zaměstnanci vyplacena. A pokud je nižší než dosažená mzda, zaměstnavatel to zaměstnanci dorovná.

Vyrovnávací období

Vyrovnávací období zákon stanovuje maximálně na dobu 26 týdnů, v případě kolektivní smlouvy lze prodloužit maximálně na 52 týdnů. Celkově však nesmí pracovní doba přesáhnout 40 h x 26 (52) týdnů. Jinak je to práce přesčas.

Zaměstnavatelé, kteří nesmějí konto pracovní doby využívat:

• stát
• územní samosprávný celek
• státní fond
• příspěvkové organizace placené z veřejných rozpočtů
• školské právnické osoby
• veřejná nezisková ústavní zdravotnická zařízení