Dovolená na zotavenou – druhy

Dovolená na zotavenou je dobou pracovního odpočinku za účelem reprodukce pracovní síly. Nárok na dovolenou je poskytován zaměstnancům v rozsahu stanoveném na základě aktuálních právních a vnitřních předpisů. Za dobu čerpání dovolené je zaměstnancům poskytována náhrada mzdy/platu.

Druhy dovolené

• dovolená za kalendářní rok nebo její poměrnou část
• dovolená za odpracované dny
• dodatková dovolená

Dovolená za kalendářní rok nebo její poměrnou část

Podmínkou nároku na dovolenou je nepřetržité trvání pracovního poměru v délce alespoň 60 dní. Nepřetržitým trváním se pro případ nároku na dovolenou rozumí i skončení dosavadního pracovního poměru a okamžitého navázání nového pracovního poměru u téhož zaměstnavatele. Případ skončení pracovního poměru, na který navazují dny pracovního klidu a zároveň navazuje nový pracovní poměr je též posuzováno jako jeden celek. Rozhodující jednotkou v případě výpočtu nároku na dovolenou je kalendářní rok. Pokud zaměstnanci netrval pracovní poměr celý rok má nárok jen na poměrnou část dovolené (za splnění podmínky odpracování 60 dnů). Poměrná část dovolené za každý celý kalendářní měsíc, po který trval pracovní poměr, činí 1/12 dovolené za kalendářní rok. Jako výkon práce je z pohledu nároku na dovolenou považována také doba mateřské, pracovního úrazu, nemoci z povolání a další případy uvedené v § 348 a § 216 odst. 2.

Základní výměra dovolené:

• minimálně 4 týdny, dle směrnice z roku 2003/88/ES o úpravě pracovní doby,
• zaměstnanci státu samosprávných celků a dalších uvedených v § 109 odstavce 3 mají nárok na 5 týdnů dovolené,
• pedagogickým a akademických pracovníkům náleží dovolená v délce 8 týdnů.

Týden dovolené se poskytuje v sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnech. Čerpat lze i po částech. Týden dovolené u zaměstnance s rovnoměrně rozvrženou dobou (s pětidenním týdenním pracovním režimem) představuje 5 pracovních dnů, u zaměstnance se čtyřdenním pracovním režimem v týdnu představuje 4 dny a tak dále.. U nerovnoměrné pracovní doby náleží zaměstnanci tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich dle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru. Zaměstnancům lze navýšit nárok na dovolenou s ohledem na nutnost dodržení zásady rovnosti s výjimkou zaměstnanců uvedených v § 109 odstavce 3.

Dovolená za odpracované dny

Dovolená za odpracované dny náleží zaměstnanci, který nesplnil podmínku pro vznik práva na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část. Neodpracoval min. 60 dní. Přísluší mu 1/12 dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů. Tento druh dovolené náleží v maximální výměře 2/12. Jinak splní podmínku odpracování 60 dnů. Odpracovaný den je dnem, ve kterém zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny. Tato dovolená se může krátit jen pro neomluveně zmeškanou směnu.

Dodatková dovolená

Dodatková dovolená přísluší zaměstnancům, kteří pracují za zhoršených podmínek či konají práce zvlášť obtížné. Čerpá se přednostně.

Okruh zaměstnanců:

• zaměstnanci, kteří pracují u téhož zaměstnavatele po celý kalendářní rok, a to pod zemí při ražení tunelů a štol a při těžbě nerostů,
• zaměstnanci, kteří vykonávají po celý kalendářní rok práce zvlášť obtížné. Např. práce s infekčními materiály, potápěčské práce a další profese uvedené v § 215 odst. 2..

Zaměstnancům, kteří pracují ve výše uvedených oborech celý kalendářní rok, náleží dodatková dovolená v délce 1 týdne. Pokud neodpracují celý rok, přísluší jim dovolená v délce 1/12 za každý 21 odpracovaných dnů.