Daňová evidence

Daňovou evidencí se rozumí evidence majetku a závazků a příjmů a výdajů. Mohou ji vést pouze některé fyzické osoby. Na základě daňové evidence se vypočítává daň z příjmů fyzických osob.

Daňovou evidenci vedou všechny fyzické osoby, které nejsou účetní jednotkou, nejsou tedy uvedeny v § 1 odst. 2 zákona o účetnictví. Da­ňová evidence slouží ke stanovení základu daně a následně i pro výpočet výše daně z příjmů fyzických osob. Upravuje ji § 7b zákona o daních z příjmů.

Daňová evidence není tak náročná na čas a informace jako účetnictví, přesto musí podnikatel znát základní pravidla. Zákon stanovuje pouze obsah daňové evidence, přesná forma i způsob vedení zůstává na volbě podnikatele. Může použít speciální počítačový program, ručně vedené deníky, nebo třeba jen evidenci v Excelu. Důležité je, aby mohl kdykoliv správci daně prokázat stav svého majetku a závazků.

Které knihy používat v daňové evidenci

Nejdůležitější knihou v daňové evidenci je deník příjmů a výdajů. V deníku není potřeba rozlišovat, zda se jedná o příjmy či výdaje v hotovosti nebo o pohyby na bankovním účtu. Nemusí se rovněž dopočítávat ani průběžné zůstatky hotovosti a peněz v bance. Tyto údaje podnikatelé nemusí vyplňovat ani do daňového přiznání. I přesto podnikatelé, snad i pro vlastní potřeby, často hotovostní a bezhotovostní příjmy a výdaje rozlišují přesně.

V deníku příjmů a výdajů podnikatel naopak povinně rozliší příjmy a výdaje tzv. daňově účinné, což jsou položky, které ovlivňují základ daně, a příjmy a výdaje neovlivňující základ daně. Každý daňový výdaj musí být doložen příslušným dokladem. Doklady musí být očíslovány, pro lepší přehlednost se doporučuje i seřazení podle data. 

Záleží na podnikateli, jestli se rozhodne mít jednu knihu pohledávek a jednu knihu závazků pro všechny subjekty, se kterými spolupracuje, dohromady. Stejně tak může mít pro každý či jen některý subjekt vlastní individuální knihu. Při evidenci pohledávek a závazků je vhodné jednotlivé položky číslovat, evidovat datum vystavení (přijetí), částku, splatnosti a údaje o zaplacení, včetně dokladu, kde je platba zaznamenána (pokladní doklad, výpis z bankovního účtu apod.).

Podnikatelé mohou vést speciální knihy zásob, mezd, popř. podle potřeby detailnější evidenci majetku. Plátce DPH vede evidenci k DPH. Pokud součástí knihy pohledávek a závazků nejsou daně nepřímé, je vhodné vytvořit i knihu pro sledování těchto daní. Samozřejmostí je i evidence karet časového rozlišení, zákonných rezerv apod. 

V souladu se zákonem o daních z příjmů musí podnikatel vždy k 31. prosinci (nebo ke dni ukončení podnikání) zjistit skutečný stav zásob (materiál, zboží), dlouhodobého hmotného majetku, pohledávek a závazků a o tomto zjištění provést zápis. O případné rozdíly (manka nebo přebytky) se musí upravit základ daně podle § 24 a 25 zákona o daních z příjmů.

Paušální výdaje

Paušální výdaje jsou nejjednodušším způsobem uplatnění výdajů v daňovém přiznání. Podnikatel totiž nemusí vést daňovou evidenci a výdaje stanoví procentem z dosažených příjmů.

Výše výdajových paušálů se odvíjí od druhu příjmu.

• 80 % z řemeslných příjmů a z příjmů z podnikání v zemědělství,
• 60 % z volných, vázaných a koncesovaných živností,
• 40 % z příjmů z jiného podnikání podle zvláštních předpisů nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti,
• 30 % z příjmů z pronájmu neprovozovaného podnikatelem.