Účetnictví je v ČR regulováno státem prostřednictvím Ministerstva financí.
Legislativní rámec účetnictví je dán zejména těmito zákony:
Zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v platném znění
Zákonem o účetnictví v platném znění
Prováděcí vyhláškou č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některé ustanovení Zákona o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, v platném znění
Českými účetními standardy pro podnikatele
Zákonem o dani z příjmů
Zákonem o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
Účetnictví lze vést v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Nestanoví-li Zákon o účetnictví nebo zvláštní právní předpis jinak, účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v plném rozsahu.
Ve zjednodušeném rozsahu vedou:
občanská sdružení, jejich organizační jednotky, církve, náboženské společnosti, obecně prospěšné společnosti, honební společenstva, nadační fondy
bytová družstva, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem
příspěvkové organizace (se souhlasem zřizovatele)
ostatní účetní jednotky, o nichž to stanoví zákon
Zákon o účetnictví definuje a stanoví:
Účetní jednotky
Předmět účetnictví a účetní období
Povinnosti při vedení účetnictví a používání účetních metod
Způsoby oceňování
Účetní knihy a účetní doklady
Základní požadavky na obsah účetní závěrky a její zveřejňování
V rámci Evropy i USA se začaly objevovat snahy o harmonizaci účetnictví. V evropském kontextu o tuto záležitost usiluje Rada pro Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IASB). Hlavním úkolem tohoto orgánu je tvorba soustavy mezinárodně aplikovatelných účetních standardů, které by měly v globálním měřítku zajistit kvalitu a hlavně srovnatelnost účetních výkazů. V americkém kontextu má tento úkol systém Obecně uznávaných účetních principů (US GAAP).
Český podnik se se standardy IFRS se může setkat ve těchto situacích:
Společnost přechází z české účetní legislativy na IFRS. Důvodem je buď skutečnost, že je emitentem cenných papírů (podle EU musí vést povinně), nebo se může jednat o dobrovolný přechod na IFRS.
Společnost se stala dceřinou společností mateřské společnosti, která již podle IFRS vykazuje
Mezi IFRS a US GAAP dosud existují určité rozdíly. Od roku 2002 probíhá projekt konvergence. Cílem je zajistit plnou kompatibilitu obou systémů tak rychle, jak jen to bude proveditelné a zároveň koordinovat své budoucí pracovní programy tak, aby dosažená kompatibilita zůstala zachována.
Cíle moderního účetního výkaznictví lze shrnout do potřeby poskytovat informace, které:
Potenciálním investorům, věřitelům či jiným zainteresovaným skupinám zajistí informace pro efektivní rozhodování
Pokud možno zjednoduší přístup na kapitálové trhy
Jsou transparentní, snadno porovnatelné a využitelné na základě „jednotného účetního jazyka“, přinesou kvalitní portrét společnosti a jednodušší odhad budoucího vývoje
Pod pojmem harmonizace si můžeme představit mezinárodní regulaci, sladění národních úprav účetnictví, které pomáhá k zajištění srovnatelnosti účetních závěrek. Nejde však o sjednocení, o shodu, pouze o sladění vnitřní logiky.
Regulací stanovuje systém pravidla pro běžné účetnictví a účetní závěrku, jejich vztahu k výpočtu a vykázání daní, principů oceňování, atd. Týká se různých skupin uživatelů a zabezpečuje splnění informačních potřeb (zájmů) dalších různých skupin (právní důvody, fiskální důvody, externí uživatelé, atd.). Historicky probíhala odděleně a odlišně a výsledkem jsou různé účetní systémy.
V současnosti se realizuje mezinárodní harmonizace v těchto formách:
účetní směrnice ( direktivy ) Rady ES ( č. 4.,7. a 8. direktiva )
mezinárodní účetní standardy ( IAS/IFRS )
obecně uznávané principy účetnictví USA ( US GAAP )
© 2019, ALTAXO SE
Naše služby
Důležité odkazy