Jak na zálohy u daně z příjmů
Pokračujte dále na služby
Záloha na daň z příjmů je částka, kterou musí poplatník platit během zálohového období, i když není známa výše daňové povinnosti, a ze které je po skončení zdaňovacího období uhrazena skutečná výše daně.
Zálohové období je doba mezi dvěma termíny pro podání řádného daňového přiznání či podání daňového přiznání v prodlouženém termínu.
Kdo platí zálohy na daň z příjmů
Dle § 38a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů musí zálohy na daň z příjmů platit poplatník, u něhož byla:
1. výše poslední známé daňové povinnosti v rozmezí od 30 001 Kč do 150 000 Kč: výše zálohy činí 40 % poslední známé daňové povinnosti a je splatná ve dvou splátkách (15. den 6. kalendářního měsíce a 15. den 12. kalendářního měsíce),
2. výše poslední známé daňové povinnosti vyšší než 150 000 Kč: výše zálohy činí ¼ poslední známé povinnosti a je splatná ve čtyřech splátkách (15. den 3., 6., 9. a 12. kalendářního měsíce).
Výše poslední známé daňové povinnosti je částka, kterou poplatník uvedl v daňovém přiznání či částka, kterou mu stanovil správce daně.
Výše uvedený paragraf definuje i poplatníky, kteří zálohy na daň z příjmů platit nemusí. Jsou to poplatníci,
1. u nichž byla poslední známá daňová povinnosti nižší než 30 000 Kč,
2. kteří mají pouze příjmy ze zaměstnání, a zálohy na daň z příjmů za ně každý měsíc odvádí zaměstnavatel,
3. kteří mají kromě příjmů ze zaměstnání i jiné příjmy, ale tyto příjmy nejsou vyšší než polovina celkových příjmů,
4. kteří mají příjmy dle § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Když poplatník neplatí zálohy v řádném termínu
Platba záloh má pevně stanovené termíny a v případě, že poplatník nezaplatí, jsou mu vyměřeny úroky z prodlení. Úrok z prodlení se počítá od 5. pracovního dne po dni splatnosti a to až do dne, kdy je platba provedena.
Výše úroku je rovna roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, která je zvýšena o 14 procentních bodů (v současné době je repo sazba ve výši 0,05 % + 14 % = úroková sazba 14,05 %).
