Typy výnosů v účetnictví

Pro pojem výnos existuje celá řada alternativních výrazů. Výnosy se tak často označují jako tržby nebo obrat. Jedná se o peněžní částky, které podnikatel získá z provozování své činnosti - prodeje zboží nebo poskytování služeb. Jejich opakem jsou náklady. Výnosy se během roku účtují a na konci účetního období se vykazují ve výsledovce (výkazu zisků a ztrát). Z nejobecnějšího hlediska je můžeme rozdělit na výnosy provozní, finanční a mimořádné. Obdobné členění využíváme v účetnictví i pro náklady.

Zisk je cílem každého podniku a k jeho dosažení by měli směřovat veškeré konané aktivity. Právě zisk je tvořen rozdílem mezi náklady a výnosy podniku. Jedná se o přebytek výnosů nad náklady. Výnosy obecně patří do šesté účtové třídy, účtují se na stranu účtů Dal (alespoň ve většině případů). V dnešním článku si výnosy nejen definujeme, ale také rozdělíme do jednotlivých účtových skupin.

Výnosy ve směrné účtové osnově

Účtová osnova vymezuje určité účtové skupiny, a to i pro třídu Výnosy. Základní skupinou jsou Tržby za vlastní výkony a zboží. Na tento účet uvedete veškeré výnosy, které se pojí s vaší podnikatelskou činností. Další třídou je Změna stavu vnitropodnikových zásob, v rámci které se účtuje například o nedokončené výrobě, výrobcích a polotovarech. Jedná se o produkty, které nejsou určeny k finálnímu prodeji. Třída 62 nese označení Aktivace. Můžeme si pod ní představit přírůstek majetku vlastní činností - jedná se o oběžný i dlouhodobý majetek v různých formách. Tento majetek pořizujeme a oceňujeme cenami, které známe z účetnictví.

Dále se rozlišují už jen Jiné provozní výnosy (například manka od zaměstnanců, různé náhrady), pak Finanční výnosy (tržby z prodeje cenných papírů, úroky, kurzové zisky) a Mimořádné výnosy (takové, které účetní jednotka předem nedefinuje, nepředpokládá, že přijdou).

Výnosy je potřeba časově rozlišovat a pojit je vždy k období, se kterým souvisejí. Při špatném účtování o výnosech porušujete právní legislativu, jelikož si můžete například snižovat svůj zisk a platit tak nižší daň z příjmů (i třeba neúmyslně).