Účtování cenných papírů
Pokračujte dále na služby
Cenné papíry můžeme z pohledu účetnictví rozdělit na krátkodobý a dlouhodobý majetek. Mezi ty krátkodobé patří například směnky a šeky. Do dlouhodobých můžeme zařadit akcie nebo obligace. Cenné papíry můžeme samozřejmě dělit i z celé další řady aspektů. Rozlišujeme cenné papíry listinné a zaknihované nebo majetkové a dluhové.
Druhy cenných papírů dle účetnictví
V účetnictví rozlišujeme cenné papíry dle použití v účetní praxi. Můžeme se zde setkat s cennými papíry k majetkové účasti, k obchodování, s CP realizovatelnými a dluhovými drženými do splatnosti. Rovněž se rozlišují cenné papíry emitované účetní jednotkovou. Všechny tyto skupiny využívají jiné účty v účtové osnově.
Účtové třídy pro cenné papíry
Cenné papíry k majetkové účasti mají dlouhodobý charakter a účtují se ve třídě 0 - dlouhodobý majetek. Cenné papíry určené k obchodování se většinou drží za účelem dosažení zisku a účtují se tedy v třídě 2 - finanční účty. Dalším typem jsou dluhové cenné papíry držené do splatnosti, kde je potřeba rozlišit, zda jsou dlouhodobé či krátkodobé a dle toho použít 0. nebo 2. účtovou třídu. Velmi podobně se nakládá i s realizovatelnými cennými papíry, které mají význam jako majetkové účasti. Cenné papíry, které vydává sama účetní jednotka, se účtují se záporným znaménkem na pasivní účty. Jedná se o účty 2. třídy, které se nejčastěji označují jako vlastní akcie nebo vlastní dluhopisy.
Účetní případy
V případě cenných papírů je možné účtovat o jejich pořízení (nákupu, upsání vkladu), dále o výnosech z jejich držby majících podobu zisků nebo o prodeji cenných papírů, kde se zohledňuje jejich prodejní cena a účetní hodnota. Zvláštní postavení mezi cennými papíry mají směnky, které vyjadřují dlužníkovu povinnost zaplatit věřiteli. V běžné praxi se využívají nejen jako cenný papír, ale také jako zajišťovací nebo platební prostředek. Dle svého využití se také musí účtovat.
