Setkáme-li se s pojmem zůstatková cena, nejčastěji to bude z toho důvodu, že jsme si jako způsob odpisování zvolili odpisování zrychlené, nebo také při vyřazování majetku ještě ne zcela odepsaného z evidence dlouhodobého majetku, ať již za účelem prodeje či například živelné pohromy.
Za zůstatkovou cenu se pro účely tohoto zákona považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výší odpisů, a to i tehdy, když do výdajů na zajištění zdanitelných příjmů zahrnul poplatník pouze poměrnou část odpisů nebo uplatňoval v některých zdaňovacích obdobích výdaje pouze procentem z příjmů (tj. nevedl ani účetnictví, ani daňovou evidenci, ale využíval tzv. výdajových paušálů).
Technické zhodnocení, o kterém již byla v několika článcích řeč navíc zvyšuje nejen vstupní cenu, ale zároveň u zrychlených odpisů zvyšuje též zůstatkovou cenu příslušného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání.
Poplatník, který samostatně eviduje a odpisuje technické zhodnocení hmotného majetku, nebo výdaje zvyšuje vstupní cenu o každé další technické zhodnocení, dokončené na původním majetku. A zároveň u toho typu odpisovaného majetku podle zrychleného způsobu odpisování navyšuje též zůstatkovou cenu již evidovaného jiného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání.
Existují i výjimky, kde se postupuje podle specifických pravidel uvedených v Zákonu o dani z příjmu. Jednou z těchto výjimek je například technického zhodnocení provedené na nemovité kulturní památce. Povinnost zvýšit vstupní cenu samostatně evidovaného a odpisovaného technického zhodnocení o každé další technické zhodnocení dokončené na původním majetku se nevztahuje na technické zhodnocení provedené na nemovité kulturní památce, protože je u něj povinnost odpisovat ho samostatně.
© 2019, ALTAXO SE
Naše služby
Důležité odkazy