Náhradní plnění

Život je jeden velký boj. Všichni to známe, jednou jsme nahoře a jindy to jde s námi z kopce. Chránit ty, které zradilo zdraví je jednou z povinností demokraticky smýšlející společnosti. A nejen z tohoto důvodu vznikl institut náhradního plnění.

Náhradní plnění je příspěvkem společenské solidarity v zaměstnaneckých vztazích cílené k ohrožené skupině na trhu práce.

Náhradní plnění je jedním ze tří způsobů jak dodržet zákonem určené zaměstnávání osob se zdravotním postižením v povinném podílu 4% k celkovému počtu zaměstnanců. Tato povinnost platí pro všechny firmy a zaměstnavatele s více než 25 zaměstnanci, a to včetně státních institucí.

Povinný podíl v zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob lze naplnit třemi způsoby:

• zaměstnáním zdravotně znevýhodněných osob
• odebráním výrobků a služeb od zaměstnavatelů s více než 50 % zaměstnanci se zdravotním postižením, nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance,
• odvedením 2,5 průměrné mzdy do státního rozpočtu za každou nezaměstnanou zdravotně znevýhodněnou osobu.

Nebo vzájemnou kombinací všech tří výše uvedených způsobů.

Zaměstnáním OZP

Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl OZP činí 4 % z celkového počtu zaměstnanců.

Vychází se z průměrného přepočteného počtu zaměstnanců.

Pro výpočet je důležitý počet odpracovaných hodin k ročnímu fondu pracovní doby bez svátků. Do výpočtu se zahrnují přesčasy, hodiny čerpané dovolené, překážky v práci, pracovní neschopnost v prvních 21 dnech nemoci a doba ošetřovného.

Nezapočítává se doba mateřské a rodičovské dovolené, neplacené volno a doba neposkytování nemocenského od ČSSZ.

Náhradním plněním

Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci mohou svoji povinnost splnit odebráním výrobků či služeb od organizací zaměstnávajících více jak 50% OZP a od osob zdravotně znevýhodněných podnikajících jako OSVČ.

Zaměstnavatelé s více jak 50% OZP a osoby zdravotně znevýhodněné pracující jako OSVČ pro účely splnění povinnosti povinného zaměstnávání mohou poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky pouze do výše odpovídající 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce.

O poskytnutém plnění jsou zaměstnavatelé povinni vést evidenci. Jejímž obsahem jsou identifikační údaje odběratele a cena dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty.

Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců.

Odvodem do státního rozpočtu

Zaměstnavatele, kteří nesplní ani jednu z výše uvedených možností mají povinnost odvést do státního rozpočtu 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy, a to za každou nezaměstnanou OZP.

Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí vyhlašuje ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu.

Odvod do státního rozpočtu musí zaměstnavatel zaslat nejpozději do 15. února následujícího roku, a to prostřednictvím Úřadu práce. V případě porušení povinnosti hrozí zaměstnavateli pokuta.