Konkurs

 Situaci, kdy přestane být podnikatel, ať už fyzická nebo právnická osoba, schopen plnit své závazky nazýváme insolvencí neboli úpadkem. Jedním z řešení, jak tuto situaci vyřešit je prohlášení konkursu, který se řídí insolvenčním zákonem.

Podmínkou pro prohlášení konkursu je existence úpadku. Ten zjišťuje insolvenční soud v tzv. insolvenčním řízení, které může podat buď dlužník nebo věřitel.

Dlužník je v úpadku v následujících případech (splněny musejí být všechny podmínky současně): 

• má více věřitelů
• má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti
• své závazky není schopen splnit

Insolvenční soud vydá společně s rozhodnutím o úpadku také návrh na jeho způsob řešení. Prohlášením konkursu nastává okamžikem zveřejnění rozhodnutí o konkursu v insolvenčním řízení spousta účinků tohoto prohlášení, které jsou podrobně uvedeny v insolvečním zákoně.

V tomto textu se dále zaměříme na zpeněžnění majetkové podstaty, čímž se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží na peníze, které se posléze použijí k uspokojení věřitelů. 

Zpenežení majetkové podstaty (což je podmínkou konkursního řízení) provádí insolvenční správce, který je vázán předkupními právy vyplývajícími ze zákona a právy nájemců. Při zpeněžování majetku podniku je správce povinen nabídnout příslušnou věc, která je zahrnuta v majetkové podstatě: 

• druhému spoluvlastníkovi (spoluvlastníkům), v případě podílového spoluvlastnictví
• pokud jde obyt, tak nájemci bytu

Majetkovou podstatu lze zpeněžit třemi způsoby, a to: 

• veřejnou dražbou – způsob, jenž je insolvenčním zákonem jednoznačně preferován
• prodejem věcí – s tím, že zákon omezí prodej některých věcí dlužníka, které nezbytně potřebuje k uspokojování potřeb svých i své rodiny
• prodejem majetku mimo dražbu (tzv. prodej z volné ruky) 

Insolvenční správce je dále povinen vymáhat dlužníkovi pohledávky za třetími osobami. Tato povinnost ale odpadá, pokud by byly náklady takového vymáhání neúměrně vysoké.

Kvůli zamezení nekalým praktikám při zpeněžování majetkové podstaty, je zákonem stanovený zákaz nabývání majetku z majetkové podstaty níže uvedeným osobám (nesmí s majetkem disponovat ve lhůtě 3 let od skončení konkursu). 

• dlužník
• osoby dlužníkovi blízké (upravené občanským zákoníkem)
• osoby, se kterým dlužník tvoří koncern
• vedoucí zaměstnanci dlužníka a osoby jim blízké
• osoby, které vykonávaly v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení nebo po jeho zahájení rozhodující vliv na provoz dlužníkova podniku nebo podstatnou měrou ovlivňovaly jeho jinou majetkovou činnost
• společníci dlužníka (neplatí pro akcionáře)
• akcionáři dlužníka, pokud vlastní akcie odpovídajíce více než jedné desetině základního kapitálu podniku
• prokuristé dlužníka
• členové a náhradníci věřitelského výboru 

Na závěr konkursního řízení je povinen správce podat insolvenčnímu soudu konečnou zprávu, která obsahuje například přehled pohledávek, výdajů, zpeněžnění majetkové podstaty, přehled plnění zajištěným věřitelům atd. Konečná zpráva musí vždy vyústit v určitou částku, jež bude poté rozdělena podílově mezi věřitele.

Další fází konkursního řízení je rozvrh, ve kterém je přesně uvedeno, jakým způsobem se budou uspokojovat jednotlivé pohledávky. Rozvrhové usnesení se doručuje insolvenčnímu správci, dlužníkovi a věřitelům.

Na závěr si uvedeme důvody, kterým, i bez návrhu, může insolvenční soud zrušit konkurs. Jsou jimi:

• zjistí-li, že nebyl ani dodatečně osvědčen dlužníkův úpadek
• zjistí-li, že zde není žádný přihlášený věřitel a všechny pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň jsou uspokojeny
• po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení
• zjistí-li, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující