Kdo nese odpovědnost za špatně či pozdě podaný návrh na insolvenci?
Pokračujte dále na služby
Insolvenční řízení neslouží v první řadě pro likvidaci firmy, ale pro uspokojení pohledávek věřitelů. I po jeho skončení může dál firma existovat, navíc ozdravěná. Situaci se vždy vyplatí řešit co nejdříve a případně podat návrh na insolvenční řízení sám na sebe. V současné době je navíc povinnost managementu firmy přihlásit se do tohoto řízení daná zákonem. Pozdě podaný návrh tak může vést až k osobní odpovědnosti manažera.
Když manažer není správným hospodářem
Je tomu bohužel tak, ale pro mnoho manažerů neznamená dobro firmy i jejich dobro, nebo jsou zkrátka a dobře špatnými hospodáři a svou funkci by vůbec neměli vykonávat. Pakliže sami vidí, že se firma ocitla v nedobré kondici, mají tendence tuto situaci podceňovat, případně vytloukat klín klínem. Místo toho, aby nedobrou situaci přiznali, podali návrh na insolvenci, domluvili se se svými věřiteli a firmu „vyléčili“, čekají s podáním až na dobu, kdy už nebude co léčit. Firma je velmi často v době podání návrhu prakticky bez hodnoty a na uspokojení pohledávek věřitelů už zkrátka není kde brát.
Manažer firmy může být soudem shledán odpovědným
Aby se firmy do takové situace nedostávaly, zákon ukládá jejím manažerům podat návrh včas a celou situaci začít včas řešit. Zákon stanovuje, že povinnost vyhlásit se do insolvenčního řízení, mají manažeři firem, nejenom při tzv. obecném úpadku, který můžeme charakterizovat jako platební neschopnost, ale také při tzv. úpadku krytém. Ten může zjistit právě manažer firmy porovnáním pasiv a aktiv firmy a správným odhadem ceny majetku firmy. Pakliže by se zjistilo, že manažeři firmy veškeré tyto skutečnosti znali a přesto návrh na insolvenční řízení nepodali, mohou být trestně odpovědni a platit finanční náhradu poškozené firmě či jedinci.
