Dohoda o srážkách ze mzdy získala své původní místo i v novém občanském zákoníku nabývajícím platnosti od roku 2014. Poslanci rozhodli ponechat možnost dohody o srážkách ze mzdy v zákoně s odvoláním na skutečnost, že tako možnost, je v praxi hodně využívaná.
Doposud platné znění občanského zákoníku nahrávalo v případě dohody o srážkách ze mzdy zaměstnancům. Až do roku 2007 předkládali zaměstnanci svým zaměstnavatelům dohody na nejrůznější půjčky uzavírané jak s bankami, tak i s nebankovními institucemi.
Novinkou oproti zákonu platného do konce letošního roku je realita, že zaměstnavatel nemusí akceptovat zaměstnancem předloženou dohodu, a to ani na výživné, čemuž se doposud nemohl vyhnout. Navíc v případě druhé a další předložené dohody si náklady spojené s provedenou srážkou ze mzdy hradí sám zaměstnanec. První dohodou bývá většinou srážka stravného.
Další novinkou občanského zákoníku je fakt, že dluh zaměstnance bude možné zajistit dohodou o srážkách ze mzdy maximálně do poloviny výše jeho mzdy. Autoři nového zákoníku zvolili hranici oné poloviny mzdy na základě výpočtu nezabavitelné částky, u osoby s průměrným příjmem vyživují dvě děti.
Výše popsaná změna zákona byla provedena v souvislosti s neúměrnou zátěží zaměstnavatele, kterému na základě předložené dohody o srážkách zaměstnancem plynula řada povinností spojených s ověřením, například zda byla výše srážek sjednána v souladu s právními předpisy. Tato skutečnost zaměstnavatele omezovala. Fakticky musel zaměstnavatel vypočítat výši srážek, a pokud se spletl, mohl být vyzván k náhradě vzniklé škody.
Věřitel nabývá právo na výplatu srážek okamžikem, kdy byla zaměstnavatelem dohoda předložená zaměstnancem odsouhlasena. Výhody stanovení jasné hranice výše mzdy, kterou dohoda nemůže překročit, spočívají především v tom, že zaměstnavateli ubírají práci a současně chrání i osobu dlužníka.
© 2019, ALTAXO SE
Naše služby
Důležité odkazy