Slabé stránky malého a středního podnikání

Některé specifika malého a středního podnikání jsou zároveň slabými stránkami. Zde uveďme ty nejdůležitější:

 

• Nekompetentní řízení

Typickým zakladatelem podniku je podnikatel, který dobře rozumí technologii výroby vybraného produktu nebo služby, jde o specialistu v dané profesi. Při založení podniku má jasnou představu o tom, co chce dělat. Jeho orientace na výrobek či službu však zároveň představuje nebezpečí ve formě omezení podnikání na úroveň řízení výroby. To je ve svém důsledku projev následujícího rysu podnikatele.  

• Omezené schopnosti podnikatele a neochota ke změnám

Podnikatel zvládá dokonale pracovní postupy, ale často mu chybí schopnosti strategické a manažerské. Úspěšný mikropodnik má přirozeně tendenci růst, a pokud manažer neuplatňuje správně strategii dalšího rozvoje, hrozí, že podnik narazí na obzor omezených schopností svého majitele. Má-li se podnik rozvíjet, musí se rozvíjet i jeho majitel.   

• Orientace na klíčové zaměstnance

Chod malého podniku bývá často závislý na jeho zaměstnancích. Je potřeba, aby tito lidé byli vysoce kvalifikovaní pro svou práci, protože úspěch podniku je závislý na jejich výkonnosti a kvalitě. Odchod klíčového zaměstnance ohrožuje existenci podniku a jeho přežití.   

• Úzká specializace

Typickým znakem pro malé a střední podnikání je úzká specializace, Vzhledem k omezeným kapitálovým a lidským zdrojům, jsou malé a střední podniky specializovány na úzký sortiment služeb či produktů. Úzká specializace vychází především z rozsahu schopností podnikatele, který se soustředí na výrobu výrobku či službu, které rozumí. Nedostatečná diverzifikace rizika a zaměření na úzký okruh zákazníků je dalším rizikovým faktorem malého a středního podnikání.  

• Žádný nebo slabý podnikatelský koncept

Již při začátku podnikání je strategie chybná – podnikatel chce vyrábět to, co umí, ne to, co zákazník chce. Podnikatel musí mít schopnost vycítit podnikatelské příležitosti, najít tržní trhliny a znát hlavně svého zákazníka.   

• Nedostatečné plánování

Podnikatel se většinou věnuje hlavně svému operativnímu řízení – plánování výroby namísto řízení podniku a jeho strategie. Plán vždy vzniká při velké míře neurčitosti a je potřené vyhodnotit všechny výsledky a provést jejich srovnání s plánem.   

• Neformální systém řízení

Typická je velmi plochá organizační struktura, kdy jsou vazby mezi jednotlivými zaměstnanci spíše neformální. Ztrácí se tím anonymita zaměstnanců, kteří pociťují větší důležitost a nárokují si oprávnění vytvářet vlastní pracovní postupy. Na druhé straně tato struktura vede k pružnější a rychlejší reakci podniku na potřeby zákazníků a znamená obvykle i menší byrokracii uvnitř podniku a tedy i nižší náklady.  

• Nedůvěra sdílet informace

Proti velkým podnikům, které vytvářejí nejrůznější aliance a využívají synergického efektu ze své velikosti, stojí osamocený podnikatel. Nezbývá mu jiné cesty než fúze do přiměřené efektivní velikosti. Mezi podnikateli však existuje nedůvěra sdílet informace a neochota vytvářet aliance. Osamocený boj má potom za následek prohru na trhu.   Společným důvodem je nedostatečná připravenost na podnikání a nedostatečná podnikatelská vzdělanost. Po léta dělají podnikatelé stejné chyby, které v důsledku vedou dříve či později k jejich vzniku.