Statutární orgány obchodních společností

Statutární orgán můžeme definovat jako osobu, která zastupuje společnost navenek a rozhoduje o důležitých věcech/činnostech uvnitř firmy. Statutární orgán povinně vytváří většina obchodních společností. Kromě nich se s ním můžeme setkat také u sdružení, spolků a dalších právnických osob.

Jednatelé a představenstvo

Společnost s ručením omezeným vytváří statutární orgán, kterému se přezdívá jednatelé. U akciové společnosti se pak setkáváme s představenstvem. Jméno a bydliště statutárního orgánu je vždy zapsáno v obchodním rejstříku. Konkrétní osoby si vybírají společníci mezi sebou nebo zvenčí. Jestliže má společnost pouze jednoho nebo dva majitele, většinou se setkáváme s tím, že oni sami reprezentují svou firmu. V případě s.r.o. může být jednatelem pouze fyzická osoba.

Jednatelé a členové představenstva jsou voleni valnou hromadou a kontrolním orgánem pro jejich činnost je dozorčí rada. Počet členů statutárního orgánu se stanovuje ve společenské smlouvě nebo ve stanovách společnosti. Vztah mezi firmou a jejím statutárním orgánem je ošetřen mandátní smlouvou, rozhodně nepřichází v úvahu pracovněprávní vztah mezi osobami.

O co se statutární orgán stará

Statutární orgán zajišťuje například obchodní vedení společnosti - řídí podnikatelskou činnost a plánuje podnikatelské záměry. Dále zajišťuje vedení evidence a účetnictví, vede seznam společníků, je povinen podat insolvenční návrh v případě úpadku firmy.

Na statutární orgán se většinou vztahuje zákaz konkurence, z čehož plyne, že jeden jednatel nemůže působit ve dvou společnostech zároveň ve stejné funkci. Nesmí být ani společníkem veřejné obchodní nebo komanditní společnosti.

U akciové společnosti představenstvo předkládá na valné hromadě účetní závěrku, dále má možnost svolat valnou hromadu a řídí se jejími pokyny. Působnost značně ovlivňuje společenská smlouva a stanovy společnosti.

Odpovědnost za škodu je vymezena v obchodním zákoníku. Statutární orgán hradí škodu v případě, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Většinou se nahrazuje skutečná škoda a ušlý zisk. Škoda musí být vyjádřitelná v penězích. Její úhradu je možné provést finanční částkou nebo naturálně.