Účetní závěrka - výkazy a uživatelé

hlediska rozsahu se mohou sestavovat účetní závěrky v plném (jednotky, které mají povinný audit) nebo zjednodušeném rozsahu (všechny ostatní). Účetní závěrky dále rozlišujeme jako řádné a mimořádné. Mezitimní účetní závěrka je sestavována podle potřeb účetní jednotky a nemusí ji předcházet procesy účetní uzávěrky.

Rozvaha

Rozvahu máme per analogiam buď řádnou, mimořádnou nebo mezitímní a sestavujeme ji buď jako

• zahajovací nebo
• závěrečnou.

Zahajovací rozvahu sestavujeme k datu zahájení činnosti podniku nebo k datu zápisu obchodní společnosti do obchodního rejstříku a na začátku účetní období (k 1. 1., pokud účetní jednotka účtuje kalendářní rok; pokud účtuje hospodářský rok, tak k 1. dni tohoto období). Závěrečnou rozvahu sestavujeme ke dni ukončení činnosti jednotky, ke dni výmazu z obchodního rejstříku u obchodních společností, k datu předcházejícímu dni vstupu do likvidace a také k poslednímu dni účetního období (tj. k 31. 12. nebo k poslednímu dni účetního období v případě hospodářského roku). Rozvaha nám podává informace o majetku a jeho skladbě, kde odlišujeme stálá a oběžná aktiva, finanční skladbě aktiv a pasiv podle doby splatnosti a o výši základního kapitálu. Aktiva vykazujeme podle stupně likvidity od nejméně likvidních v minulém účetním období, brutto údaje v běžném účetním období, korekci a netto údaje za běžné období. Pasiva vykazujeme podle položek v rozdělení na vlastní zdroje a cizí a sloupce pro období běžné a minulé.

Výkaz zisku a ztráty (výsledovka)

Úkolem tohoto výkazu je informovat o úspěšnosti či neúspěšnosti činnosti podniku. Výkaz má vertikální polohu a můžeme rozlišovat výsledek:

• z činnosti běžné
  • provozní
  • finanční
• z činnosti mimořádné.

Výkaz mohou sestavovat účetní jednotky i v členění účelovém nebo druhovém.

Příloha k účetní závěrce

Obsah přílohy k účetní závěrce je dán ve vyhlášce MF č. 500. Účetní jednotka uvede v příloze údaje, které by mohly uživatele účetní závěrky zajímat, ale nejsou z ní zřejmé. Jde například o počet zaměstnanců, platy managementu, způsob odepisování majetku, způsob vedení evidence zásob, sdělení o odůvodněnosti výše opravných položek a rezerv, události, ke kterým došlo po datu sestavení účetní závěrky, výkaz peněžních toků a výkaz o změnách vlastního kapitálu (poslední dvě volitelně).

Výroční zpráva

Výroční zprávu jsou povinny sestavovat ty účetní jednotky, které mají povinnost auditu účetní závěrky.

Podle Zákona o účetnictví je účelem této zprávy uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti účetní jednotky. Obsahem výroční zprávy jsou finanční i nefinanční informace:

• o skutečnostech, které nastaly po rozvahovém dni a jsou pro účet-ní jednotku významné
• o předpokládaném vývoji účetní jednotky
• o činnosti v oblasti výzkumu a vývoje
• o činnosti v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích
• o organizačních složkách v zahraničí

Nedílnou součástí výroční zprávy je i účetní závěrka a výrok auditora k ní. Výroční zprávu musí účetní jednotky zveřejňovat a to minimálně uložením do Sbírky listin u rejstříkového soudu. Výroční zprávou se má účetní jednotka prezentovat na veřejnosti.

Různé účetní jednotky se od sebe odlišují, ale podstata prvků zůstává stejná, tj. sběr a zaznamenávání údajů, jejich zpracování a utřídění, záznamu a vyhotovení přehledů a výkazů, analýza zjištěných a zpracovaných ekonomických informací a hodnocení výsledků včetně prognóz. Cílem účetnictví je sdělení výsledku ekonomických informací uživatelům účetnictví.

Uživatelé účetnictví jsou převážně vlastníci, věřitelé, management, zákazník – odběratel, dodavatel, zaměstnanci, vláda, veřejnost, konkurence

Požadavky na účetní informace:

• základní – pro všechny uživatele a
• speciální – pro některé kategorie uživatelů