Daňový doklad - k čemu je dobrý a jaké má náležitosti?
Pokračujte dále na služby
Daňový doklad je synonymem pro fakturu, účtenku či paragon. Samotný termín "daňový doklad" se využívá především pro daňové účely, konkrétně pro daň z přidané hodnoty. Dle zákona o DPH musí splňovat i určité náležitosti, aby mohl být uznán. V praxi se rozlišuje zjednodušený daňový doklad, souhrnný daňový doklad a běžný daňový doklad. Daňové doklady ze zákona vystavuje každý plátce DPH. Pokud nemáme povinnost k DPH, náš daňový doklad nemusí obsahovat všechny povinné náležitosti.
Zjednodušený daňový doklad
Je nejběžnější formou daňového dokladu. Používá se při hotovostních platbách či platbách zprostředkovaných kartou nebo šekem do výše 10 tisíc Kč (včetně DPH). Pokud chcete vystavit zjednodušený daňový doklad, měl by obsahovat:
- jméno a příjmení OSVČ (případně vaší obchodní firmu), bydliště (sídlo);
- daňové identifikační číslo;
- číslo daňového dokladu (evidenční, pořadové číslo);
- předmět plnění a jeho rozsah (fakturované zboží nebo služby a množství);
- datum vystavení a uskutečnění plnění;
- celkovou výši ceny s DPH;
- sazbu DPH, případně osvobození od DPH.
Za správnost dokladu zodpovídá kupující zboží nebo příjemce služeb.
Daňový doklad
Běžný daňový doklad má více náležitostí. Využívá se například v případě bezhotovostních plateb. Nacházejí se na něm i údaje o tom, komu je doklad vystaven (příjemci zboží / služeb), základ DPH, sazba DPH, výše DPH, jednotková cena bez DPH. Za tuto formu daňového dokladu zodpovídá jeho vystavitel.
Další daňové doklady
Dalším typem je souhrnný daňový doklad, který se vystavuje na několik plnění naráz. V praxi se využívá též opravný daňový doklad, a to pokud se v prvním vydaném dokladu nacházejí nějaké chyby či nepřesnosti. Daňové doklady je možné předávat osobně, zasílat poštou nebo elektronicky. Elektronický podpis není podmínkou pro platnost daňového dokladu, postačuje podpis od příjemce daňového dokladu. Ten si fakturu vytiskne a uloží.
