Metody zamezení dvojího zdanění

B 1. Metody zamezení dvojího zdanění

-            mezinárodní hospodářská spolupráce je důležitým činitelem rozvoje národních ekonomik – vede k efektivnějšímu využívání zdrojů a dosažení vyšší životní úrovně (zejm. pro menší země)

-            mezinárodní dvojí zdanění – současné zdanění téhož příjmu nebo majetku (vč. dědictví) u téhož poplatníka ve dvou nebo i ve více státech – nadměrné daňové zatížení působí nepříznivě na rozvoj mezin.ek.vztahů i kulturních a politických styků

-            nejpalčivěji se projevuje v oboru přímých daní důchodového typu (d. z příjmů)

-            po právní stránce je příčinou kolize daň.předpisů (kdy např. osoba splňuje podmínky osobní daň.příslušnosti současně ve dvou státech – v jednom státě např. proto, že tam má stálý byt, v druhém, protože se tam delší dobu zdržuje), nebo střet osobní a věcné D příslušnosti ve dvou státech ohledně téže osoby a téhož příjmu.

-            hlavní příčina kolize – každý stát zpravidla podrobuje zdanění:

-          všechny příjmy FO (bydliště, zdržují se)/ PO (sídlo, kriterium tzv.D domicilu) = osobní D příslušnost a současně

-          všechny příjmy, jejichž zdroj je na území tohoto státu = věcná D příslušnost

-          daňový rezidenti mívají většinou určité úlevy, které se snaží vyloučit nebo zmírnit důsledky vyplývající z mezinárodního dvojího zdanění příjmů

-          částečným zmírněním např. možnost započítat si daň zaplacenou v zahraničí do daňově uznatelných nákladů

-          plné vyloučení dvojího zdanění = příjem zdaněný v zahraničí se nezahrne do D základu ve státě příjemce

-          úplné vynětí = v zemi rezidenta se příjem ze zahraničí nebere z daňového hlediska v úvahu, nezáleží na tom, jestli byl v zahraničí zdaněn nebo ne, daň splatná v zemi rezidenta není nijak ovlivněna výší daně v zahraničí

-          vynětí s výhradou progrese – příjmy ze zahraničí nejsou zahrnuty do základu daně, avšak pro výpočet daně se použije sazba daně z daňového pásma, která odpovídá souhrnu všech příjmů, tedy i ze zahraničí (příjem v ČR 500 000 Kč, příjem zahraničí 150 000 Kč, sazba do 600 000 15%, nad 20%, základ daně 500 000, sazba 20 %) – má význam jen u poměrné progresivní sazby

-          Nevýhody: může dojít k jinému D zatížení v zahraničí než ve státě příjemce, nebo taky k mezinárod.dvojímu nezdanění.

-          ve státě příjemce se zahrnou do D základu veškeré příjmy z tuzemských i zahr. zdrojů a z takto stanoveného základu se vyměří D, od níž se odečte D zaplacená v zahr.

-          plné započtení – od celkové D ve státě příjemce se odečte celá D zaplacená v zahraničí bez ohledu na její výši.

-          prosté započtení – ve státě příjemce se započte od celkové daně D zaplacená v zahraničí jen do výše, která odpovídá tuzemské D připadající na tu část příjmu příjemce, jež podléhá zdanění v zahraničí

-          neutralita metody – všichni D rezidenti jsou podrobeni stejnému zdanění, bez ohledu na to, odkud zdroj příjmů pochází

Ø z. DPříj – neumožňuje žádnou z těchto metod – odkazuje (§38f) na použitelnou metodu zamezení dvojího zdanění, která může být upravena v přísl. MS a dále upravuje některé tech. podrobnosti použití přísl. metody.

Ø u starších smluv se metodou započtení vylučuje dvojí zdanění dividend, úroků, licenčních poplatků, tantiém a příjmů sportovců, zatímco pro vyloučení dvojího zdanění u jiných příjmů se používá metoda vynětí s výhradou progrese

Ø v moderních MS – preferuje se metoda započtení

Ø z. DPřij – upravuje použití „zbytkové“ metody zamezení §24/2 písm.ch – umožňuje zahrnout do nákladů snižujících základ D v zahr. zaplacenou D z příjmů v rozsahu, v jakém tato zahr. D nebyla započtena na tuzemskou D povinnost při využití metody započtení podle přísl. MS.

Ø Vnitrostátní opatření nemohou chránit daňové rezidenty před vysokými daněmi v zahraničí, mít vliv na přiměřené rozdělení daňových výnosů mezi oba státy, nemohou zabránit ani tomu, aby 1 osoba byla rezidentem 2 států – jediným prostředkem, jimiž lze vyřešit tuto problematiku je mezinárodní smlouva