Účetní doklad a oprava účetních zápisů
Pokračujte dále na služby
Účetním dokladem prokazuje účetní jednotka skutečnosti na dokladu uvedené a slouží jako účetní záznam.
Podle § 11 zákona o účetnictví musí účetní záznamy obsahovat dané náležitosti:
- označení účetního dokladu
- obsah účetního případu
- účastníky účetního případu
- peněžní částku nebo informace o ceně za měrnou jednotku
- okamžik vyhotovení účetního dokladu a uskutečnění účetního případu (není-li shodný s okamžikem vyhotovení)
- podpisový záznam zodpovědné osoby za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování
Tyto náležitosti jsou i na jiných účetních záznamech jako daňové přiznání a je nutné je uchovat po stejnou dobu jako účetní doklad.
Účetní doklady lze rozdělit na:
- Interní (vnitřní) – zachycují případy uvnitř jednotky
- Externí (vnější) – případy vznikající ve styku s ostatními účetními jednotkami
Opravy účetních zápisů
Zásady provádění oprav jsou uvedeny v § 35 zákona o účetnictví - Opravy v účetních dokladech, účetních knihách a v ostatních účetních písemnostech nesmějí vést k neúplnosti, neprůkaznosti a nesprávnosti účetnictví.
Na opravu účetního zápisu musí být vždy vyhotoven účetní doklad.
Doplňkový zápis peněžní částky – používá se při opravě chyb, pokud účetní zápis byl zapsán na správné účty i jejich správné strany, ale nižší částkou. Opravným doplňkovým zápisem se doúčtuje chybějící rozdíl.
Částečné storno – použití v případě správných účtů i stran, ale vyšší částky. Opravným zápisem se účtuje rozdíl se znaménkem mínus.
Úplné storno – může se použít kdykoliv, opravný účetní zápis se provede na opačných stranách týchž účtů. Operaci pak zaúčtujeme znovu a správně. Nevýhodo této opravy je ovlivnění obratu na účtech, kterou můžeme odstranit záporným stornem.
Záporné storno – jedná se o nejuniverzálnější opravný prostředek v účetnictví. Opravný zápis se provádí na stejných stranách jako původní chybný, ale se znaménkem mínus. Tímto se celá účetní operace ruší a je možné ji zúčtovat znovu a správně.
