Historie marketingu

Jistá forma marketingu vznikla již za dob starověkých civilizací. V té době měl marketing nejspíše jiný název a i jeho pojetí bylo asi jiné. Důležití je, že první jeho semínka byla zaseta již tehdy a marketing se tak mohl vyvinout ve svou dnešní gigantickou podobu. Mimochodem pojem marketing se v našich myslích zakořenil až mezi 19. a 20. stoletím, s nimiž rostla potřeba uspokojování poptávky a kdy se začal prosazovat výrobkově orientovaný marketing Cesta k dnešnímu pojetí však byla dlouhá. V následujícím článku bych vám ji ráda co nejvíce osvětlila.

Počátky marketingu jak již bylo řečeno sahají až do starověku, konkrétněji do Mezopotámie a Egypta, kde byly současnými archeology objeveny jakési „ochranné známky“, jejich úkolem bylo odlišit od sebe jednotlivé výrobce a kvalitu jejich zboží. Známy tak pomáhaly člověku utvářet si mínění o majiteli a jeho výrobcích, takže později vešli v obecnou platnost, jako dnes světoznámé obchodní značky. Značkování výrobků se přeneslo od starověku až do středověku, přesněji řečeno do středověké Evropy, kde existovala forma tzv. cechovních značek, podle nichž se zákazník orientoval. Forma komunikace byla tímto způsobem zjednodušena hlavně proto, že většina středověkého obyvatelstva byla negramotná a prodej zboží se omezovala na vykřikování reklamních hesel, které měli přilákat spotřebitele, můžeme-li tehdejšího nákupčího takto nazvat. V té době lze hovořit o éře orientovaného marketingu, kdy v centru produkce ještě nestála masová společnost, ani hromadná produkce. Tehdy se ještě zákazník nepřizpůsoboval nabídce jak je tomu dnes, i když je bohatá, ale nabídka spotřebiteli.   Po skončení temného období středověku byl nejen pro marketing, ale pro celou kulturu světlem vynález knihtisku Johanessem Gutenbergem (Genfleishem) v polovině 15.století, který vedl k vydávání nejprve letáků, či plakátů, později i k rozmachu tištěných novin, jež se vyráběly ve větším množství. Od toho okamžiku byl k placené inzerci jen krůček. Mezi nejraněji vydávané noviny patřily od roku 1605 antverpské Niuwe Tydinghen s týdenní periodicitou, nizozemské Amsterdam Courant, vydávané 3x týdně, či francouzské La Gazette politicky podporující tehdejšího kardinála Richelieua.   Cesta k inzerátu jak bylo předznamenáváno netrvala dlouho. Již v18.století noviny, konkrétněji anglické listy obsahovaly inzerci, ve dvou, až třech sloupcích na konci plátku.   Marketing tak jak ho známe dnes následoval velmi záhy, jako důsledek průmyslové revoluce a rozmachu spojeného s ní. Vědecký pokrok velmi pomohl rozvoji nejen masového média, ale také rozvoji etapě výrobně orientovaného marketingu, která trvala do 20.let 20.století. Poptávka tehdy převyšovala nabídku, proto nebylo nutné přiživovat propagaci. Propagace v tehdejší době rozhodně nebyla na vrcholu, byla spíše jednoduššího charakteru informativních letáků, dá se říci bez nápadu. Rozvoj propagace v pravém slova smyslu přišel později s rozvojem jednotlivých oblastí médií telegrafem počínaje, přes rozhlas a televizi pokračujíce a počítačem konče, pokud nebereme v úvah dnešní moderní dobu plnou nových, nejen mediálních technologií. Jak se propagace s růstem mediálního odvětví zdokonalovala, rostla i konkurence a postupný přechod modelu marketingu orientovaného na prodej, nikoli už na výrobu. To přineslo obrovský rozvoj reklamní komunikace a výrobci se začali více zaměřovat na složku prodeje. Až v této době tak vedle sebe stanuli dva rovnocenní partneři  - výroba a prodej. Toto období také vyprodukovalo první větší vizionáře v oblasti marketingu, mezi nimiž můžeme jmenovat Tomáše Baťu, či Henryho Forda. Právě tito dva muži stáli u zrodu současné koncepce vedení firem. Vždyť Tomáš Baťa přesáhl svou koncepcí vedení firem rámec své doby. I dnes ve 21. století z jeho myšlenek čerpá velké množství podnikatelů. A je skutečně pravdou, že vize Tomáše Baťi, který také pracoval u Henryho Forda jsou vskutku nadčasové – zavedení reklamy, v tehdy nových médiích – rádiu a televizi, účast celebrit na reklamních kampaních, či vydávání firemního časopisu, to vše byly tehdy i dnes esa, které firmy užívaly a užívají ke svému úspěchu. Součástí Baťovy úspěšné kariéry je i heslo známé do dnes: „ Náš zákazník, náš pán.“   Po druhé světové válce byly éry marketingu výroby, či marketingu prodeje minulostí a na scénu nastoupil zákaznicky orientovaný marketing. Filosofie firem se začala od základu měnit a cílem už nebylo nejvíce prodat, ale získat si co nejvíce zákazníků. A na co sází zákazník? Na značku, jméno a pověst! Díky rozvoji zákaznického marketingu vzrostla informovanost o komerčních produktech a novinkách, neboť lidé nechtěli kupovat „zajíce v pytli“. Velký podíl na tom měla nová média, která přinášela stále více způsobů informování – tisk, rozhlas, televize – to vše byly prostředky k proniknutí reklamy do lidských myslí.   Ovšem vývoj marketingu neznamená že současné období smazalo všechny pokroky období předcházejícího. Ba naopak jedna myšlenka se nabalovala na druhou, až vznikl marketing v dnešní podobě, rozdělený na mnohé pododdíly. To však neznamená, že už neexistuje marketing zaměřený na výrobu, či prodej, naopak. Výrobkovou koncepci známe například od výrobců automobilů značky Ferrari. Koncepce zaměřená na prodej je pak dnes hojně využívána u levných, neznačkových potravin, které naleznete v supermarketech pod značkou právě daného supermarketu. Například obchodní řetězec Billa má svou značku s názvem Clever. Ovšem cílem tohoto článku bylo seznámit vás s historií marketingu a nikoli se současnou situací. O tom možná někdy příště…