Analýza zainteresovaných stran
Pokračujte dále na služby
Pokud se firma dostane do fáze, kdy má ujasněny své cíle a strategie, mělo by vedení společnosti věnovat pozornost analýze zainteresovaných stran. Proces určí, komu a proč věnovat pozornost, komu a proč by měl být podnik společensky odpovědný tak, aby to naplňovalo hodnoty a cíle podniku.
Každé podnikání stojí na zainteresovaných stranách, na jejich zájmech a očekáváních. Za stakeholdery považujeme osoby/organizace, které jsou aktivně zapojené do projektu, nebo jejichž zájmy mohou být pozitivně/negativně ovlivněny realizací projektu nebo jeho výsledkem.
Zainteresované strany jsou rozdělovány na primární (jsou pro fungování podniku nepostradatelné) a sekundární (ovlivňují podnik, ale nejsou nezbytné pro jeho přežití).
Primární zainteresované strany
-
vlastníci
-
věřitelé
-
zaměstnanci
-
zákazníci
-
dodavatelé
-
vláda
Sekundární zainteresované strany
-
konkurence
-
místní správa a samospráva
-
místní komunita
-
nevládní organizace
-
finanční instituce
-
průmyslové asociace
Cílem analýzy zainteresovaných stran je zhodnotit vliv projektu na veškeré dotčené subjekty a navrhnout způsoby práce/komunikace. Průběh analýzy: 1. Identifikace stran, 2. Určení cílů, 3. Analýza přínosů a nákladů, 4. Návrh komunikační strategie.
Ve fázi identifikace je klíčové najít odpovědi na otázky typu: Kdo disponuje finančními zdroji, relevantními schopnostmi a informacemi? Čí podporu potřebujeme, aby se opatření úspěšně realizovala? Kdo by mohl realizaci zamezit? Kdo musí změnit své chování, aby byl zaručen úspěch?
Je zřejmé, že všechny zapojené subjekty mají, nebo sledují nějaký cíl. Investoři - zisk, růst hodnoty podniku. Zákazníci - kvalitní produkty a služby, přiměřená cena produktu. Obchodní partneři - kvalita smluv a jednání, včasné plnění závazků. Zaměstnanci - přiměřená mzda, nefinanční benefity, dobré pracovní podmínky.
V projektu nebo podnikatelském záměru se musí jasně pojmenovat, co realizace stranám přinese, a co naopak budou muset obětovat. Mezi pozitiva může patřit zisk konkurenční výhody, snížení nákladů, zvýšení zisku, získání politického kreditu, nové know how. V rámci realizace se musí počítat i s negativy jako je odpor k zavádění nových postupů, finanční náročnost, delší doba realizace, nejistý výsledek.
Návrh komunikační strategie opět vychází z několika stěžejních bodů – definice obsahu zainteresované strany, specifikace klíčových informací pro každé jednání, frekvence sdělování informací, způsob doručení informací. Je nezbytně nutné, aby fungovala zpětná vazba.
Projekt se upravuje tak, aby naplňoval potřeby a požadavky zainteresovaných stran. Očekávání zainteresovaných stran je třeba řídit. K řízení lze využít formálních i neformálních vztahů. Dejte si pozor na změny v průběhu realizace. Pokud do projektu vstoupí nové subjekty, musí dojít je změně cílů.
