Konvergenční controllingový koncept

Vhodným konceptem, pro takovou podstatnější inovační změnu řízení podniku (organizace) a následné fungování podnikového řízení, je Konvergenční controllingový koncept (KCK). Ten určuje sedm základních hledisek, které tvoří rámec pro řízení podniku. KCK vznikl, podobně jako samotný controlling, postupným vývojem, zejména na základě praktických poznatků, které respektují cíle a potřeby řízení, s poznatky celosvětově přijímanými a respektovanými autory jako Cokins, Drucker, Epstein, Eschenbach, Horváth, Kaplan atd.

Konvergenční controllingový koncept (KCK) je koncept řízení, jež určuje hlavní hlediska, která musí být respektována při návrhu a následném fungování systému řízení podniku a jejich vzájemnou provázanost, má-li podnik dosahovat určené výkonnosti. KCK může být aplikován samostatně nebo jako součást jiné obecné metodologie řízení organizace.

Konvergenční controllingový koncept formuluje sedm základních hledisek, která shrnují podstatné principy a s nimi spojené nástroje controllingového přístupu, které již některé pokročilé podnikové aplikace naplňují a ke kterým další aplikace v podnicích (organizacích) postupně směřují.

Heslovitě lze tato hlediska označit takto:

• Cílovost

Veškeré jednání řídících pracovníků by mělo být s ohledem na splnění určeného cíle. Toto hledisko zdůrazňuje, že prvotní roli při řízení podniku mají jeho cíle nebo soustava cílů podniku a z nich odvozené úkoly. Jsou podstatné nejen strategické cíle, ale také jejich rozčlenění do více úrovní, dílčích cílů.

• Integrace, která je podmíněna vhodnou strukturalizací systému řízení o typových entit a určení klíčových vazeb.

  Mám zájem, jak si mohu objednat?

  Volejte: +420 607 044 665

  Pište na: info@altaxo.cz

  Vyplňte objednávku

Zdůrazňuje roli klíčových vazeb a s nimi spojených iterací v systému řízení podniku. Požadavek celistvosti je možný dodržet pouze v případě funkčních a fungujících propojení mezi entitami podniku.

• Plánování

Hledisko, které klade důraz na vytváření navzájem propojené soustavy jednotlivých dílčích plánů. Každý dílčí plán je chápán jako seznam úkolů, které jsou v nejlepším případě navzájem propojeny.

• Vyhodnocování ukazatelů (SK – PL) ale i ostatních informací, způsobu přípravy informací i dalších faktorů, s případným návazným korekčním rozhodnutím, je-li nutné.

Toto hledisko navazuje na plánování a je s ním úzce spojeno. Ve většině případů se nepodaří vždy plán splnit, a proto je nutné jej průběžně vyhodnocovat, případně upravovat. Vyhodnocování má také za cíl posoudit významnost rozdílu mezi skutečnou a plánovou hodnotou ukazatelů.

Výsledky vyhodnocení mají dopad do všech hledisek konceptu a mohou mít dopad do cílů (vedou zpravidla k úpravě úkolů), vliv v určení a zajištění klíčových vazeb, vést ke změnám v plánech, manažerských nástrojích, postupech, standardech a přinášejí pro podnik poučení se.

• Výběr a aplikace vhodných manažerských nástrojů

Za manažerský nástroj lze obecně považovat vše, co může řídící pracovník účelně využít při své řídící činnosti. Může se jednat o určitou metodu, techniku, přístup nebo postup. Podstatné pro výběr je, aby daná nástroj přinášel efekt. Ve výběru je vhodné preferovat ty manažerské nástroje, které mají více integračních vlastností a mohou přispět k plnění cílů a úkolů.

• Tvorba, standardizace a formalizace postupů

Je často opomíjeným hlediskem, ale zkušenosti úspěšných podniků ukazují, že vytvoření standardů je jedním z nejdůležitějších složek podnikového řízení. Standardizací se rozumí stanovení postupů nebo doporučení při jednotlivých podnikových procesech, činnostech nebo jednáních.

• Učení se (Poučení se)

Hledisko zdůrazňuje aktivní a iniciativní přístup k aplikaci principů, pravidel, postupů a nástrojů. (tzv. učící se organizace) V současně rychle měnícím se prostředí je pro podnik nezbytná schopnost pracovníků se průběžně učit a hlavně poučit z aktuálních průběhů jednotlivých činností. Všechny poznatky pak aplikovat do běžné činnosti a řízení podniku. Existují tři základní směry učení se – vyhodnocení interních postupů a poznatků, analýza cizích výsledků a účast na seminářích, konferencích, školeních a trénincích.