Metody zjišťování informací o pracovních místech

Tento článek bezprostředně navazuje na článek o analýze pracovních míst, neboť vás bude informovat o jaké metody kromě již zmiňovaného dotazníku, pohovoru a pozorování se používají k analýze pracovních míst. V tomto případě se jedná o trochu tvrdší, či spíše odbornější oříšek, tak doufám, že si s ním poradím. Existuje velké množství analýz, některé jsou použitelné pro jakékoli pracovní místo, jiné jsou více vyprofilované.

V personalistice rozlišujeme následující typy analýz ke zjišťování informací o pracovních místech:

Funkční analýza se vyvinula ve Spojených státech amerických a je považována za univerzální metodu, neboť používá standardizované popisy činností. Většinou se opírá o jakousi klasifikaci zaměstnání, která obsahuje základní popis práce, kterou analyzujeme. Je několik skutečností, z nichž funkční analýza vychází, k těmto skutečnostem patří rozlišování toho, co se má dělat a co pracovníci skutečně dělají, vykonávaná práce, ztotožňování se pracovníků s prací, když pracovník pracuje fyzicky, bere na sebe podobu fyzických zdrojů, když duševně stává se duševním zdrojem. Dále je důležité, aby pracovníci věnovali pozornost jak informací, tak lidem a věcem, tato hierarchie se mění v závislosti na obtížnosti práce s informacemi, lidmi či věcmi.

Kromě funkcí člení tato analýza práci na různé oblasti práce, tyto oblasti jsou definovány různými klíčovými slovy, či základní nástrojovým, nebo strojovým vybavením. Možné je také třídění dle surovin, druhů výrobků, či služeb, nebo dle předmětného vymezení práce, předmětem je v tomto případě myšleno umění apod.

Metoda PAQ (Position Analysis Questionnaire) je další univerzální metodou a je dokonce univerzálnější, než funkční analýza. Je založena na kategorizaci činností pracovníka a používá se v ní šest hlavních kategorií činností a stoi devadesát čtyři deskriptorů, nebo-li prvků práce. Do základních šest kategorií metody PAQ patří informační vstupy, kde pracovník dostává důležité informace pro výkon práce, duševní procesy představující soubor myšlení vnímání a rozhodování pracovníka, fyzické činnosti související především s nátroji, které pracovník při práci využívá, vztahy s ostatními, které jsou vyžadovány při výkonu práce, jedná se o vztahy s vedoucími pracovníky a se spolupracovníky, pracovní prostředí je prostředí v němž je práce vykonávána, je velmi důležité pro psychiku a částečně i motivaci pracovníka a šestou kategorií jsou souvislosti a charakteristiky mezi něž patří rozvrh práce, odpovědnost, či požadavky na pracovníka.

Metoda MPDO (management Position Description Questionnare) je již více vyprofilovanou metodou, kterou nelze považovat za univerzální. Hodí se například pro určitou kategorii pracovních míst. Speciálně se tato metoda používá pro analýzu manažerských míst.

Shrneme-li tyto tři metody analýzy pracovních míst a propojíme-li je s již zmiňovaným dotazníkem, pozorováním, či pohovorem, rýsuje se nám vcelku slušná sestava možností jak analyzovat pracovní místo. Největší potenciál osobně vidím v propojení jednotlivých typů analyzačních metod, kdy se můžeme tímto způsobem dozvědět více o pracovním místě, i o zaměstnanci, který je držitelem tohoto pracovního místa.