Kdy a proč poskytovat tzv. sick days?
Pokračujte dále na služby
Podmínky udělování nemocenské jsou dnes neúprosné a nastavené poměrně přísně. Proto někteří zaměstnavatelé udělují tzv. sick days, neboli dny zdravotního volna jako další z benefitů, a to benefitů velmi vítaných. Oč jde?
Na neschopenku nastupují zaměstnanci poměrně neradi
Zatímco dříve bylo poměrně obvyklé, aby se někdo tzv. hodil marod a práci se vyhnul, v dnešní době je každá nemoc velmi nevítaná a na nemocenskou nastupují lidé poměrně dost neradi. Mnozí z nás dokonce místo toho, aby si vzali neschopenku, využijí na stonání dny dovolené. Za vše mohou podmínky, za kterých je nemocenská udělována. První tři dny nemá zaměstnanec zaplacené dokonce vůbec. V některých případech však na vyležení stačí právě tyto tři dny a zaměstnanec po nich rád nastoupí do práce, už kvůli tomu, že práci za něj třeba nikdo jiný neodvede. Proto jsou dnes velmi vítaným benefitem tzv. sick days, neboli dny zdravotního volna.
Většinou se poskytují tři až pět dnů zdravotního volna
Ve většině případů se poskytují dny zdravotního volna v určitém počtu na celý rok, často to bývá mezi třemi až pěti dny volna. Počet těchto dnů není nijak zákonem omezen, je jen na konkrétním zaměstnavateli, kolik dnů bude chtít svým zaměstnancům poskytnout. Je pak pouze na zaměstnanci, kdy si tyto dny vybere. Vybrat si je pochopitelně může i tehdy, pakliže není nemocný – jedná se tedy o určitý příspěvek k dovolené. Ze samotné dovolené se však tyto dny neodečítají, ani tyto benefity nejsou nijak zdaněné. Další možností, jak vyjít zaměstnanci při nemoci vstříc, je osobní domluva, kdy je zaměstnanci dovoleno zůstat určitý čas doma, nebo pokud to povaha práce umožňuje, určitou práci vykonávat z domova. Vše je však založené na vzájemné důvěře a víře, že tato důvěra nebude zaměstnancem zneužita.
