Úkolem daňové evidence pohledávek je poskytnout přehled o tom, jaké pohledávky podnikatel vlastní, v jaké jsou výši a vůči komu je má.
Pohledávka je nárok věřitele na úhradu stanovené sumy v peněžních prostředcích, jako je např. odměna za poskytnuté výkony či zálohy, a je zahrnuta v obchodním majetku podnikatele.
Ocenění pohledávek
Pohledávky v daňové evidenci se oceňují dle § 5 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů“) a to:
nominální (jmenovitou) hodnotou: pokud je poplatník plátcem DPH, je nominální hodnota pohledávky snížena o odvedenou daň z přidané hodnoty na výstupu,
pořizovací cenou: součástí pořizovací ceny jsou i náklady související s jejím pořízením (např. platby právníkovi),
cenou sjednanou pro účely dědické nebo darovací daně, pokud byla pohledávka nabyta děděním nebo darováním.
V případě, že má podnikatel pohledávky vedeny v cizí měně, je nutné, aby na konci zdaňovacího období byly pohledávky přepočteny na domácí měnu.
V souladu se zákonem o daních z příjmu se pohledávky přepočítávají:
jednotným kurzem vyhlášeným v lednu Ministerstvem financí,
aktuálním kurzem České národní banky (platný k 31. 12.).
Daňová evidence pohledávek nemá stanovenou žádnou formu.
O tom, jak bude vypadat, rozhoduje účetní jednotka. Evidence pohledávek musí obsahovat:
o jakou pohledávku se jedná,
jaká je její výše,
vůči komu pohledávku podnikatel má,
datum, kdy byla vystavena a kdy má být uhrazena.
Obsahem evidence pohledávek jsou:
pohledávky z obchodních vztahů (ne z poskytnutých záloh),
pohledávky z poskytnutých záloh (např. záloha poskytnutá zaměstnanci na pracovní cestu),
pohledávky z poskytnutých půjček,
ostatní pohledávky, které nelze uvést v ostatní evidenci (např. splátky leasingu),
šeky vystavené podnikatelem.
© 2019, ALTAXO SE
Naše služby
Důležité odkazy