Za nesplnění daňových povinností či pozdní zaplacení faktury mohou být podnikateli uloženy sankce. Sankce jsou ukládány např. za opožděné daňové přiznání nebo nižší přiznanou daň.
Sankce dělíme na smluvní a nesmluvní:
1. Smluvní sankce vznikají u soukromoprávních předpisů a jsou to např. úroky z prodlení dle Obchodního zákoníku nebo penále. Tento typ sankcí může podnikatel uložit svým obchodním partnerům či je může také obdržet. Smluvní sankce se ukládají např. za pozdní dodávky, provedení nekvalitní služby nebo za neúplné dílo
2. Nesmluvní sankce plynou z veřejnoprávních vztahů (daňové, dopravní, celní či jiné předpisy) a podnikatel je může jen obdržet. K nesmluvním sankcím řadíme např. opožděné podání daňového přiznání, prodlení při úhradě daně nebo zdravotní a sociální pojištění nezaplacené ve lhůtě splatnosti.
Smluvní i nesmluvní sankce účtujeme podle data, kdy sankce vznikly, a to na tyto účty:
1. Smluvní sankce přijaté: 544 (Smluvní pokuty a úroky z prodlení) / 321 (Dodavatelé) nebo 325 (Ostatní závazky).
2. Smluvní sankce vydané: 311 (Odběratelé) nebo 315 (Ostatní pohledávky) nebo 378 (Jiné pohledávky) / 644 (Smluvní pokuty a úroky z prodlení).
3. Nesmluvní sankce se účtují na nákladový účet 545 (Ostatní pokuty a penále) a souvztažně např. pasivní účet 379 (Jiné závazky) nebo 345 (Ostatní daně a poplatky).
Z pohledu daně z příjmů musíme rozlišovat, zda se jedná o smluvní či nesmluvní sankci. Smluvní sankce (pokuty, úroky z prodlení, penále a jiné sankce) ze závazkových vztahů jsou daňově uznatelným výdajem (dle § 24 odst. 2 písm. zi zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) pouze v případě, že byly zaplaceny.
Nesmluvní sankce jsou daňově neúčinným nákladem (dle § 25 odst. 1 písm. f zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů).
Z pohledu daně z přidané hodnoty nejsou přijaté i vydané smluvní sankce předmětem daně z přidané hodnoty, odběratel tedy nemá nárok na odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu.
© 2019, ALTAXO SE
Naše služby
Důležité odkazy