Kdy může OSSZ podat návrh na ukončení podnikání
Pokračujte dále na služby
To, že mohou státní instituce zasahovat do podnikání, a případně podávat návrh na ukončení podnikatelské činnosti, je poměrně známý fakt. Obvykle je to spíše doménou Živnostenského úřadu, který tak činí nejčastěji, pokud živnostník nesplňuje patřičné podmínky či kvalifikaci pro výkon dané činnosti, či pokud se objeví jiné závažné překážky bránící výkonu podnikatelské činnosti.
Jedním z úřadů, který má ovšem též moc podat návrh na ukončení podnikání živnostníka, je Okresní správa sociálního zabezpečení. Ta tak může učinit na základě vlastního rozhodnutí, pokud je daný živnostník v prodlení s placením záloh na pojistné.
Obvykle se k tomuto kroku přistupuje, jedná-li se o delší časové období, a nejsou-li zálohy hrazeny ani v minimální výši (minimální zálohy dnes činí téměř 2000 Kč měsíčně, výše se liší podle toho, zda jsme uzavřeli důchodové spoření či nikoliv).
V praxi to probíhá tak, že Okresní správa sociálního zabezpečení napřed vyzve živnostníka k uhrazení daného dluhu, a pokud ten ho do určeného termínu nezaplatí, podá Okresní správa sociálního zabezpečení návrh Živnostenskému úřadu, pod který daný živnostník spadá, návrh na ukončení podnikatelské činnosti daného živnostníka.
Nejčastějším zdůvodněním ze strany Okresní správy sociálního zabezpečení je ochrana před tím, aby dluh déle nenarůstal právě díky minimálním zálohám, které musí být hrazeny každý měsíc. To, za jak dlouho tento návrh Okresní správa sociálního zabezpečení podá, je obvykle v její kompetenci. Krizová hranice je obvykle jeden rok, kdy jsme v prodlení i s hrazením minimálních záloh na pojistné.
O návrhu potom rozhoduje Živnostenský úřad, který obvykle ale daný návrh posvětí. Živnostník má ovšem ještě možnost domluvit se s Okresní správou sociálního zabezpečení na splátkovém kalendáři a zpět vzetím jejich návrhu. Bohužel na to ovšem není právní nárok.
