Základní pojmy daňové soustavy
Pokračujte dále na služby
Daňová záloha – jedná se o část daně, která musí být hrazena dříve, než bude ukončeno dané zdaňovací období.
Nedoplatek daně – tento nedoplatek vzniká situací, kdy celkové zálohy jsou nižší než vyměřená celková daň. Nedoplatek daně musí být do určitého stanoveného data uhrazen.
Přeplatek daně – tento přeplatek vzniká situací, kdy celkové zálohy jsou vyšší než vyměřená celková daň. Přeplatek daně je vrácen správcem daně nebo je ho možné započítat na novou daňovou povinnost.
Splátka daně – jedná se o část stanovené velikosti daně v průběhu daného zdaňovacího období.
Poplatník daně – fyzická nebo právnická osoba, která ze zákona nese daňové břemeno.
Plátce daně – fyzická nebo právnická osoba, která je povinna daň vypočítat a odvést do státního rozpočtu prostřednictvím finančního úřadu pod svou majetkovou odpovědností.
Správce daně – jde o finanční orgán (úřad), kterému plátce daň poukazuje, dále tento orgán kontroluje správnost výpočtu daně a odvádí daně. Tento orgán také ukládá sankce v případě neplnění daňových povinností.
Předmět daně – finanční hodnota, na jejímž základě je uložena daňová povinnost.
Základ daně – jedná se o předmět daně, který je vyjádřen v peněžních nebo naturálních jednotkách, z něhož se daň počítá.
Sazba daně – jde o jednotku určení výše daně za zdaňovací období. Nejčastěji se jedná o procento ze základu daně.
Sleva na dani – jde o částku, o níž je platba vypočítané daně snížena ve zvláštních zákonem stanovených případech.
Daňové přiznání – dokument, ve kterém je plátce daně povinen uvést všechny skutečnosti potřebné pro výpočet daně. Následně tento dokument musí plátce daně v daňovém přiznání předložit finančnímu úřadu v termínu, který je stanoven v daňovém zákoně.
Zdaňovací období – časový interval, období, za které je plátce daně povinen daň vypočítat a odvést.
