Nekonvenční měnová politika
Nekonvenční měnová politika je politika centrální banky v období, kdy její standardní (konvenční) nástroje ztrácejí svou účinnost, a jsou proto doplněny o nestandardní (nekonvenční) nástroje. Tato situace nastává například ve chvíli, kdy se úrokové sazby centrální banky dostanou k nulové hranici, přičemž ekonomický vývoj vyžaduje další uvolnění měnové politiky. Podoba nekonvenčních nástrojů závisí na charakteristikách ekonomiky, zejména pak struktuře jejího financování. Mezi klasické příklady nekonvenční měnové politiky patří kvantitativní a kvalitativní uvolňování. Za nekonvenční měnovou politiku lze však považovat i explicitní závazek držet sazby nízko po delší období, používání kurzu jako nástroje uvolňování měnových podmínek a další nekonvenční opatření centrální banky.
